Pavel Keřkovský

„Není to zbytečné tříštění sil? a zeptal se mne jeden dobrý známý na jaře roku devadesát. Vysvětloval mi, že už vychází Český bratr, Kostnické jiskry, Křesťanská revue, znovu se objevilo Bratrstvo, tak proč prý ještě Protestant? Zmohl jsem se jen na na pár slov v tom smyslu, že za první republiky prý v evangelické církvi vycházelo přes třicet různých periodických tiskovin, tak proč by nemohl vycházet jeden Protestant nebo ještě pár časopisů jiných. Další odůvodnění jsem nehledal a dobrý známý je snad už ani nečekal.

Vítanou pomůckou pro učitele a láky středních škol je I. díl Kursu světových dějin od Jaromíra Procházky (vyšlo v Brně 1992). Pravěk a starověk je výstižným způsobem zacílen k významnému horizontu světových dějin – ke zrodu Evropy. Proto se první díl jmenuje „Cesta k Evropě“. K učební látce jsou vždy připojeny kromě nadpisů výstižné podtituly, připomínající významné osobnosti, jevy a události probíraného období. Cizí slova – latinská a řecká – jsou vysvětlena v rejstříku cizích slov na konci knihy.

Přijde k tobě ďábel sám abys před ním klek
na to dobrou radu mám vyzkoušený lék
Moc i slávu, světa říš vše ti nabídne
ty mu na to odpovíš: ne, ne, ne!

Zpočátku se může zdát kompromis s ďáblem jako dostatečná obrana, až teprve za nějaký čas člověk rozpozná, že vlastně upadl do léčky. S ďáblem se nedá smlouvat, ani Faust, ani Foustka nepochodili. S ďáblem se lze jen rvát, odporovat mu, říkat mu: ne!

vychází v Brně šestkrát do roka za podpory holand­ské nadace Algemene Lote­rii Nederland. Redakční ra­da odpovídá názvu časopisu: je mezinárodní. Mezi početné příznivce, kteří tvoří radu poradců, nále­ží myslitelé jako R. Scruton, M. Kusý, N. Lobkowicz.

Během sedmdesátých až devadesátých let vzniklo bezpočet nových písní. Ve zpěvníku, který teprve vyjde, je nashromážděno přes pět set titulů, a i to je jen výběr. Ne všechny jsou stejně dobré kvality. Ne všechny jsou využitelné pro chrámové bohoslužby. Ale mnohé se pro bohoslužebné užití hodí. Některé nám připomínají, že naše bohoslužba by měla nabýt nových forem a větší otevřenosti než naše dnešní klasická liturgie připouští a tuší. V době husitské také písně napomohly tomu, že bohoslužby pozbyly mešní ráz. Tajemství Boží přítomnosti se již neskrývalo jen v obřadu, ale zejména ve slovu.

Titul almanachu Nového Prostoru vzbuzuje otázku, kdo s kým je spolu již dvacet let? Při jeho četbě se postupně vyjasňuje, že již 20 let se bez sebe navzájem neobejdou redaktoři časopisu Nový Prostor a řádní prodejci – bezdomovci a navzájem doufají, že i nadále se budou s úspěchem prodírat labyrintem české společnosti. Týdeník s důrazem na sociální témata a alternativní kulturu (1999) se za několik let stal specifickým časopisem, do něhož přispívají i řádní prodejci bezdomovci básněmi, články a exkluzivními rozhovory se zajímavými osobnostmi.

postoupila do druhého ročníku. Tentokrát se soustředíme na novozákonní zvěst, zpracovanou pro děti ve druhém díle publikace Cesta Božího lidu. Metodický postup zůstává stejný jako v prvním ročníku (viz Katechetická příloha 1991–1992 č. 1). Publikace Cesta Božího lidu a Katechetická příloha můžete použít několikerým způsobem: pro vyučování v nedělní škole, pro vedení dětských biblických hodin, pro přípravu programu do sdružení mládeže apod.

Nové evangelické písně jsou důstojným pokračováním evangelické tradice, Která ožívala v českém protestantismu vždy, když se rodilo nové sebeporozumění věřících. Nejedna se o tradici konzervativního typu, která by úzkostlivě navazovala jen na předchozí impulsy. Tvůrci písní byli zasaženi zvěstí evangelia a nenechali si ji pro sebe. Od samého počátku husitství a bratrství přes dobu toleranční a dobu sionských básníků až ke spirituálům a evangelickým prorockým písním nás provází nepřeberná řada kancionálů a zpěvníčků – svědků této evangelijní katechetické tradice.

Academia, Praha 1990

V České republice byl naposledy trest smrti vykonán 2. 2. 1989, ve Slovenské 8. 6. 1989. Trest smrti zrušila novela trestního zákona, účinná od 1. 7. 1990. Před listopadem se o zrušení absolutního trestu usilovalo zejména prostřednictvím petic. Po jeho zrušení se sporadicky ozývaly rozhořčené klasy nad „unáhleným“ rozhodnutím parlamentu, požadující jeho obnovení. Tábor řečníků se pomalu rozrůstá a je možné, Že za nějaký čas díky veřejnému mínění budeme stát před problémem, zda u zrušení absolutního trestu zůstat nebo opět novelizovat.