Pavel Keřkovský

Každá demonstrace, i ve formě bohoslužebného shromáždění, je legitimní za několika předpokladů.

Kolébka jablek a hrob milionů, tak zní podtitul knihy Christophera Robbinse Neznámý Kazachstán.

Tváří v tvář brutalitě a násilí máme sklon dělit lidi na dobré a zlé. Žalmistovo měřítko je občansky a ideově vytříbenější. Rozlišuje na oblibující zákon Hospodinův a svévolníky, kteří pojídají druhé jako chleba. Svévolníkem se může stát starousedlík i přistěhovalec, člen zastupitelstva i žurnalista.

Setkávání nad tématy, jehož charakteristickým znakem je kritické a inspirující poodstoupení spojené s novým horizontem, jenž je prosvětlen zábleskem zorného úhlu pravdy, to charakterizuje dialogy Ladislava Hejdánka s mysliteli a básníky českými i světovými, žijícími i minulými.

Jak se má Evropa chovat k utečencům ze zemí, kde se bojuje? Proč se právně i hospodářsky vyspělá Evropa bojí přílivu těch, pro něž je útěk z rodné země možná jediným východiskem?

(K debatě o antisemitismu českých literátů 19. století)

Karel Havlíček Borovský byl vynikající český žurnalista a schopný podnikatel, který dovedl žurnalistickou prací uživit nejen sebe, ale i rodinu. A prosperoval by jistě mnoho let, kdyby mu to úřady nepřekazily a násilně nerozvrátily jeho práci i rodinu.

Tak je nadepsán soubor statí, který vydal Spolek evangelických kazatelů (Eman 2011). Ptají se tak kazatelé evangelia v jednom kázání a třech ranních pobožnostech: Kde se člověče nalézáš? V jakém sociálním kontextu chceš žít? Kam se ubíráš – na jaké štaci právě jsi? Člověče, kde jsi?