Na stránkách Protestanta se v letošním ročníku rozproudila debata o rozsahu normalizace socialistické společnosti a církevních institucí i fakulty – tehdy Komenského evangelické bohoslovecké fakulty – a také o úloze nezávislých hnutí včetně Charty 77.
Poslední synod doporučil sborům Českobratrské církve evangelické, aby zvážily zkrácení názvu církve na „evangelická“. Také autoři Zásad ČCE (1968) uvažovali ve zcela jiných nábožensko-politických souřadnicích o možnosti, že bychom o sobě mluvili jako o evangelících, aniž by muselo být českobratrství vymazáno z názvu.
Geometrie a matematika stály u kolébky filosofické logiky, jak dokládá Sokrates. Logické zákony pak rozpracoval Aristoteles, a zasloužil se tak o vytváření přesných pojmů na základě logicky přesné argumentace.
Božena Komárková v Zásadách ČCE (1966/1968) v kapitole Instituce, právo a stát píše o samosprávných iniciativách občanů, o evangeliu a právní kultuře, o představitelích světských institucí a jejich podřízenosti zákonu. Zneužijí-li ho, pak občané, jejichž svědomí je zjitřeno evangeliem, k tomu nemohou mlčet.
potvrzují velmi starou a pozapomenutou evropskou tradici, že kázání nepatří jen do svátostného prostoru kostela, že k jeho bytostnému znaku náleží vykročení z liturgického prostoru. Ježíš konečně také v synagogách kázal jen občas. Podobně valdenští kazatelé a kazatelky kázali v lesích a selských dvorcích, Husova Postila byla přepisována a čtena i mimo svátostný prostor.
Nepřetržité televizní zpravodajství ze zatopených oblastí nám nabídlo bezpočet svědectví o tragédiích většího či menšího rozsahu. Některé záběry ohromují a fascinují, jiné se stávají znamením, jako např. pohled na vchod do metra na Palmovce naplněný až po okraj vodou. Obyvatelé Libně, z nichž mnozí byli evakuováni, na něj jistě dlouho nezapomenou. Schody a zábradlí zmizely pod vodou.
Nakladatelství CDK v Brně a nakladatelství Vyšehrad vydaly společně knihu, která se věnuje problematice lidských práv „Křesťanství a lidská práva“.
musí si nejprve zmapovat terén. Terén politiky se tak stává přehledný. Nicméně dobrý průvodce vždycky nabídne i kompas, protože předpokládá, že má před sebou samostatně myslící čtenáře, kteří nepotřebují jednu direktivní cestu. Kompas nenabízí hotová řešení, pouze vždy znovu ukazuje k jádru věci. V případě politiky se stává kompasem ožehavá problematika moci.
Brněnské nakladatelství Bachant ve spolupráci s časopisem Res publica vydalo v roce 2001 publikaci nazvanou „Přijatelnost trestu smrti“.