Pavel Keřkovský

Texty: Genesis 4,19–24

Deuteronomium 31,19–22; 32,1–6

Izaiáš 12,1–6 (v. 2): Hospodin je síla má i moje píseň, stal se mou spásou.

Hledáme-li dnes základní rysy českobratrské spirituality, pak nás jistě netrápí vztah ke svatým. Přesto není zbytečné přečíst si knihu Oty Halamy „Otázka svatých v české reformaci“, kterou v edici Pontes Pragenses vydalo nakladatelství LubošMarek v Brně 2002. Můžeme zjistit, jak naši předchůdci ve víře pojímali spiritualitu. Co pro ně bylo nosné a co považovali za zbytečnou přítěž.

S reformací došlo v německy mluvících zemích k radikálně novému chápání hudby. Refrénem Lutherovy zvěsti se stalo prohlášení, že hudba je největší boží dar hned po zvěsti evangelia. Každý má zpívat a chválit Boha.

Na stránkách Protestanta se v letošním ročníku rozproudila debata o rozsahu normalizace socialistické společnosti a církevních institucí i fakulty – tehdy Komenského evangelické bohoslovecké fakulty – a také o úloze nezávislých hnutí včetně Charty 77.

Poslední synod doporučil sborům Českobratrské církve evangelické, aby zvážily zkrácení názvu církve na „evangelická“. Také autoři Zásad ČCE (1968) uvažovali ve zcela jiných nábožensko-politických souřadnicích o možnosti, že bychom o sobě mluvili jako o evangelících, aniž by muselo být českobratrství vymazáno z názvu.

Geometrie a matematika stály u kolébky filosofické logiky, jak dokládá Sokrates. Logické zákony pak rozpracoval Aristoteles, a zasloužil se tak o vytváření přesných pojmů na základě logicky přesné argumentace.

Božena Komárková v Zásadách ČCE (1966/1968) v kapitole Instituce, právo a stát píše o samosprávných iniciativách občanů, o evangeliu a právní kultuře, o představitelích světských institucí a jejich podřízenosti zákonu. Zneužijí-li ho, pak občané, jejichž svědomí je zjitřeno evangeliem, k tomu nemohou mlčet.

potvrzují velmi starou a pozapomenutou evropskou tradici, že kázání nepatří jen do svátostného prostoru kostela, že k jeho bytostnému znaku náleží vykročení z liturgického prostoru. Ježíš konečně také v synagogách kázal jen občas. Podobně valdenští kazatelé a kazatelky kázali v lesích a selských dvorcích, Husova Postila byla přepisována a čtena i mimo svátostný prostor.

Nepřetržité televizní zpravodajství ze zatopených oblastí nám nabídlo bezpočet svědectví o tragédiích většího či menšího rozsahu. Některé záběry ohromují a fascinují, jiné se stávají znamením, jako např. pohled na vchod do metra na Palmovce naplněný až po okraj vodou. Obyvatelé Libně, z nichž mnozí byli evakuováni, na něj jistě dlouho nezapomenou. Schody a zábradlí zmizely pod vodou.

Nakladatelství CDK v Brně a nakladatelství Vyšehrad vydaly společně knihu, která se věnuje problematice lidských práv „Křesťanství a lidská práva“.