Šalba smyslů
Dny Komenského v Uherském Brodě 21.–28. března 2018
Dny Komenského v Uherském Brodě 21.–28. března 2018
Michail Bulgakov v románu Mistr a Markétka načrtl základní rysy nového sovětského člověka. Z křesťanské tradice přejal pouze postavu ďábla a svým paradoxně-symbolickým způsobem vyjadřování stopuje jeho působnost v rusko-sovětské společnosti dvacátých let minulého století.
Na příchozí a hosty z jiných zemí, kteří se chtějí usadit v Evropě, se díváme s pocitem majetníků, kteří jsou nepříjemně rušeni. Násilí v Nizozemí, Londýně a Paříži nás utvrzuje v naší ostražitosti a vyvolává pocity marnosti. Dialog není možný. Každá mince má dvě strany, a ve společenských záležitostech to platí bohužel také.
Michael Kocáb, vzdělaný hudebník, díky svým rodičům do určité míry vzdělaný též v psychologii a teologii, tvrdí v jednom ze svých rozhovorů těsně po vypuknutí seriálu VyVyvolení, že se na tento seriál dívá s velkým užitkem.
Text: List Filemonovi
V Proscriptech (Protestant č. 6) Milan Balabán chválí i tepe Miskotteho průkopnickou knihu Edda a Tóra. Nejen autora, i překladatele chválí za povedené dílo – pamflet proti černému moru nacismu.
Sborník prací českých sociologů náboženství: Jaká víra? současná česká religiozita/spiritualita v pohledu kvalitativní sociologie náboženství je metodologicky soustředěn na zkoumání náboženských kvalit, kvantitativní záležitosti jsou až na druhém místě.
Není zapotřebí stavět do protipolohy jako typické protestantské nešvary kritiku niternosti a chválu vnějškovosti. Nemusíme až k Lutherovi, stačí setrvat u Kalvína, aby se ukázalo, že v křesťanské zbožnosti jde o vládu Kristovu nad lidským srdcem i věcmi veřejnými.
Dokončení z minulého čísla