Rádlovy otázky pro theology – III
VÍRA
Ježíš Kristus, atheismus a nenáboženská interpretace
Upřesnění názvu
Paní profesorka byla vzděláním filosofka, filosofii se však soustavně a odborně nevěnovala, nedala si práci s vypracováním svého filosofického systému, neoperovala se svým vlastním filosofickým slovníkem. Tak ji charakterizuje Ladislav Hejdánek. Byla filosofka, či ne?
Za slovo do pranice, které by mohlo probudit české evangelické theology z ospalého liberálního klímání, považuji studii Mirka Pfanna „Nová orientace v Českobratrské církvi evangelické v letech 1959–1968“, vydanou nakladatelstvím Zdeňka Susy, Středokluky 1998. Je to první vážnější polistopadový pokus, pokud je mi známo (možná je těch pokusů víc, ale já o nich nevím), zamyslet se nad českobr
Jako další příspěvek ke 40. výročí Charty 77 přinášíme text filosofa Martina Šimsy, proslovený na univerzitě v Torontu 30. ledna 2017. Setkání na univerzitě se konalo z podnětu Aleše Březiny, od nějž pochází název příspěvku. Závěrečné doplnění je reflexí pro čtenáře Protestanta.
Pavel Otter v článku Seberte nám starou víru (Protestant 3/94) načrtl ekumenicko-postmoderní paradigma, které dle jeho slov „musíme začít respektovat“. Než se pustíme do hlavního tématu článku, zastavme se u pojmů, kterých autor užívá a které nám mohou leccos napovědět.
U příležitosti osmdesátin profesorů Ladislava Hejdánka a Jakuba S. Trojana pořádala 18. května 2007 katedra filosofie Evangelické theologické fakulty kolokvium, v jehož druhé polovině Víra a demokracie zazněl i publikovaný příspěvek.
Česká filosofie bývá spojována především s Masarykem. Zkusme se krátce zamyslet nad tím, jak k tomu došlo a zda se tak děje po právu.