(aneb těžká cesta do Evropy)
Učebnice dějepisu pro 5. třídu francouzské college (red. J. M. Lambin, 1987), tedy naši 7. třídu základní školy, zahrnuje období od 5. do 16. století. Protože na lyceu (naše čtyřleté gymnasium) se ve výkladu historie dále pokračuje až do současnosti, máme zde jediný přehled daného období, s nímž se francouzští žáci setkají.
Ponechme stranou silná slova a pokusme se dobrat jádra věci. 1. Ivan Dvorský (Protestant 5/96) píše o svém dojmu z roku 1947, že protikomunisté nad Hromádkou potřásali hlavou a komunisté byli s ním spokojeni. Mýlili se tenkrát zkušení dospělí, kteří jej v tom utvrdili, mýlí se on dnes.
Dějiny Německa (Helmut Müller a spol., Deutsche Geschichte in Schlaglichtern – NLN 1995) se svou přehledností a sdělností, jakož i snahou o vyváženou volbu témat řadí k literatuře populárně-vědecké.
S krásným vyobrazením gotické křížové chodby na titulní straně vyšla (1995) v nakladatelství Krystal O. P. Příručka církevních dějin Pavla K. Mráčka O. P. Přílohy zahrnují řadu chronologických tabulek a třicet vyňatých článků M. J. Husa odsouzených na kostnickém koncilu. Škoda, že citací autentických dokumentů, a to zejména případných úryvků z nich, není více.
Žákyně 2. ročníku (absolventky základní školy) Evangelické akademie v Brně odpovídaly na tuto otázku v souvislosti s probíráním historie mnichovského diktátu v hodině dějepisu. Z patnácti přítomných děvčat deset odpovědělo kladně, pět záporně. Zde jsou některé z výpovědí (ponecháváme bez redakčních úprav – pozn. red.):
František Šmahel, Historický ústav ČAV, Praha 1993
Historický ústav ČAV vydal, žel v nepatrném nákladu, čtyřsvazkové dílo předního současného husitologa, Františka Šmahela. Pokládáme za potřebné upozornit na tento počin již zcela předběžnou informací.
(Autoři projektu: prof. Piťha a prof. Helus; vedoucí kolektivu historiků: prof. Petráň)
(o vztazích Čechů a Němců s historikem Jaromírem Procházkou)
Mluví se teď hodně o Benešových dekretech. Co je vlastně jejich obsahem?
V prvé řadě bychom měli odmítnout označení dekretů jako Benešových. Jedná se o dekrety presidenta republiky z roku 1945. Týkaly se Němců a Maďarů, kteří byli zbaveni československého státního občanství a majetku.
Oč nám jde? O Antonína Koňase z Vydří? O ujištění, že to, co ve škole Zdeňka Nejedlého a Jana Fojtíka bylo černé, je ve skutečnosti bílé a naopak? O rehabilitaci katolické církve? O utvrzení se v jejím pranýřování? O shromáždění dalších faktů z 18. století? O zjištění, že každý má svou pravdu?
Václav Bělohradský (Soumrak multikulturalismu, Salon, Právo 15. 6. 2006) uvažuje o zpátečním pochodu, na který se vydal Západ (a české země) po pádu komunismu, o preventivním nepřátelství ke komunikaci mezi lidmi, která by mohla vést k uznání významu krajiny, stylů života, míst a tradic, a o rozporech, jimiž trpí multikulturalismus.