Jan Čapek

Máme radost z toho, že můžeme žít v demokratické společnosti, v níž svoboda slova umožňuje rozkvět myšlení, tvorbu programů a rozvoj dialogu.

V roce 1952 jsme jako gymnazisté byli na Stavbě mládeže ve Slapech, bydleli jsem v ubytovnách na Rabyni a autobusem nás vozili do teletínského lomu odstraňovat hlínu, aby bylo možno těžit kámen pro stavbu přehrady.

Po dlouhé době jsme mohli v televizi opět shlédnout Moskalykovo zpracování Lustigovy povídky Modlitba za Kateřinu Horowitzovou z roku 1964.

Konalo se v září 1992 v Praze-Suchdole za účasti 300 delegátů a dalších účastníků, celkem 700 lidí. Hlavní thema znělo „Bůh sjednocuje – v Kristu nové stvoření“. Clenských církví bylo dosud 120, v Praze bylo přijato dalších 16. Zúčastnil jsem se jako pozorovatel.

rozhovor s Janem Čapkem, farářem v Liberci dokončení

rozhovor s Janem Čapkem, farářem v Liberci, 3. část

Rozhovor s Janem Čapkem, farářem v Liberci – 2. část

rozhovor s Janem Čapkem, farářem v Liberci

Byla to Československá republika, teď je to Česká republika. Ale byl a je to náš stát a Ferdinand Peroutka nepsal v 30. letech nadarmo spis Budování státu. Naše země byla součást rakousko-uherské monarchie, Vídní poněkud přehlížená ve srovnání s Maďarskem, ale oceňovaná jako průmyslová základna a jako významná kulturní oblast díky našim historikům, vědcům, spisovatelům a skladatelům. Slovensko nazývali Maďaři označením Horní země. První tzv.

Proslov při rozloučení v kostele u Salvátora 22. března 2018