Nebývá zvykem, aby se na stránkách Protestanta objevovaly recenze na hollywoodské akční filmy. Někdy ale drobné vykročení nezvyklým směrem nemusí být na závadu. Dvojnásob to platí pro doposud čerstvý kasovní trhák, film režiséra Christophera Nolana, který běží v českých kinech pod názvem Temný rytíř. Mnoha náročnějším divákům pravděpodobně tento film unikne. Už jen proto, že se jedná o další pokračování filmové adaptace comicsu Batman.
Obavy z bezduchého a infantilního akčního filmu ale v tomto případě nejsou zcela oprávněné. Ne, že by film postrádal scény, ze kterých se může slabším náturám točit hlava. Akce poskytuje Temný rytíř dostatek. Zároveň ale otevírá témata, která nejsou nijak banální. A nedělá to nezajímavě.
V centru děje, podobně jako v předchozích dílech filmové řady, stojí konflikt mezi Batmanem – bohatým samozvaným strážcem pořádku a spravedlnosti ve fiktivním velkoměstě Gotham – a šíleným nevyzpytatelným zločincem Jokerem, kterého nepřekonatelným způsobem ztvárnil nedávno tragicky zesnulý herec Heath Ledger.
Jokerova děsivá hra polyká jednu oběť za druhou a roztáčí se do gigantických otáček. Ve vrcholné části filmu se tak v ohrožení ocitají stovky lidí. Joker se nezastavuje ani před likvidací celé nemocnice. To, co zůstává po celou dobu nejasné, je ale jeho motiv. Peníze ho viditelně nezajímají. Stejně tak Nolan nedrží ani tradiční syžet zločince mstícího se za dávnou křivdu či tvrdé dětství. V této nezachytitelnosti vystupuje postava Jokera jako jasná paralela k aktuální hrozbě teroristických útoků.
Nolan se ale naštěstí nevydal cestou heroické agitky a schematického dualismu kladné a záporné strany. Ostatně, od Batmanova „zrození“ v roce 1939 uplynulo hodně času. To, co snad ještě ve čtyřicátých a padesátých letech mělo svou nosnost, dnes působí nevěrohodně a poněkud trapně.
Batman není jednoznačně kladná postava. Jeho mesiášský patos vyvolává množství otázek. Jaké prostředky jsou v boji s terorismem legitimní? Kam až mohou sahat mechanismy preventivní kontroly a vstupování do soukromí jednotlivce? Není násilná odpověď na terorismus vlastně prohrou?
Jokerova hra Batmana omotává a tlačí k překročení hranice mezi spravedlností a svévolí. Film Temný rytíř tak poukazuje na to, že hrozba terorismu je de facto zatěžkávací zkouškou zralosti západní společnosti. A že v této nové situaci může zdánlivé vítězství znamenat vlastně zásadní a nevratnou porážku.
Finále filmu lze sotva označit za klasický happyend. Joker sice končí za mřížemi, ale změny, které si zápas vyžádal, předznamenávají vstup do éry nejistoty a ztráty svobody. Váha odpovědnosti, která na Batmanovi leží, je příliš velká a viditelně ho deformuje.
Pokud se rozhodnete dát Nolanovu filmu šanci (v současnosti je již dostupný ve formátu DVD), pak doporučuji kombinovat jeho sledování se záznamem prezidentské inaugurace jiného „temného rytíře“. Jistě už sami naleznete dostatek impulsů k podnětným úvahám.