Respekt č. 41 přinesl rozhovor s brněnskou socioložkou Hanou Librovou (viz Protestant 1/94). Vedle mnoha zajímavých postřehů objevilo se zde i doporučení mládeži, toužící po duchovním zakotvení: „Kdyby mladí lidé hledali trpělivě, zjistili by, že mnozí mladí křesťanští duchovní jsou jiní, než většina těch starších, jejichž zorný úhel nemohou přijmout.“ Tak pane kolego – mlád či starší?
Na obhajobu J. L. Hromádky jakožto slušného člověka, o němž nemá co psát ten, kdo ho neznal, odpověděli v Lidových novinách 20. 10. 95 faráři Pavlu Nagyovi Jan Dus a Jiří Ješ. Hromádka nemohl v těžké době posloužit společnosti skutečně křesťanským svědectvím – sám si to znemožnil svým zhodnocením dějinné situace, které bylo od základu chybné… Aby evangelíci mohli opět začít v české společnosti plnit věrohodně svůj úkol (bránit odkaz Husův, Komenského a Masarykův před opomíjením a falšováním), měli by už konečně přiznat sami sobě i veřejnosti, že se mu zpronevěřili právě v době, kdy československá společnost jeho plnění zvlášť potřebovala, v době „druhého temna“ českého národa – napsal Jan Dus. Článek Jiřího Ješe jen dosvědčuje, že o selhání J. L. Hromádky v očích veřejnosti není sporu.
Nožík a čokoládky si odnese humpolecký Svýcar Jean Nicolas Fell (Protestant 6/95, H & CH, s. 23) patrně na Kladno, kde se hodlá stát dělnickým farářem.
Na prosbu Nadace Jiřího z Poděbrad pro evropskou spolupráci o návrh kandidátky na „Ženu Evropy 1995“ odpověděla redakce Protestanta doporučením profesorky Boženy Komárkové.
Vladimír Elis, v osmdesátých letech student Komenského evangelické bohoslovecké fakulty, za éry Bartončíka mluvčí ČSL, byl zatčen pro podvody.
Podle průzkumu veřejného mínění se církve stále těší (spolu s podnikateli) nejmenší důvěře občanů ze zjišťovaných kategorií.
V pátek 20.10. na pražském výstavišti upadl do mdlob světlovlasý Ježíš a byl okamžitě nahrazen tmavovlasým. Někteří přítomní uvěřili, že Ježíš jsou dva, až o přestávce.