„V České republice se stalo módou ledabyle soudit a zlehčovat ty hrozné časy, jimž nové generace unikly. Ale pomíjet hrdinství a utrpení lidí, kteří bojovali za vlast?… Pokoušet se zredukovat minulost jenom na historii udavačů a ničemů je … zrada demokratických ideálů, za které se doopravdy umíralo, zrada obětí i zrada současných potřeb naší orvané země“ – napsala Eva Klausnerová ve svém zamyšlení nad publicistickou vlnou odsuzující kolaboraci za heydrichiády (LtN 21).
„U Ježíše v bibli je asi šedesátkrát řečeno ‚nebojte se‘. Ale křesťané se dnes bojí. Bojí se vylézt z Jungmannovy ulice a účastnit se života aktivně“ – naříká si Milan Machovec v rekapitulačním rozhovoru Vidím obrovské úkoly, ale nevidím lidi schopné řešit je (Salon Práva, 24. 5.)
„Proces sekularizace, zesvětštění, který ještě probíhá a nad nímž se prolilo tolik křesťanských slz, není nic jiného než skryté vítězství osvobozující moci Ježíše Krista. Věda, stát, umění a církev – to všechno jsou oblasti, z nichž každou Ježíš osvobodil, aby žila ve svobodě, která nezasahuje do svobody druhých … Tam, kde působí evangelium, dochází k rozložení moci, která v pohanství a v klerikálním státě prostupuje vše od hlavy až k patě“ pochvaluje si Josef Veselý ve své Chvále laického státu (ETKJ 20/01)
Téměř jako hanebnost hodnotí Milan Fujda ustanovení vládního návrhu Zákona o církvích a náboženských společnostech, podle nějž je pro druhý stupeň registrace nutný minimální počet věřících 2 promile obyvatel, tj. cca 20 000. Zcela nepromyšleně podle něj také návrh definuje sektu: „…ony znaky o tzv. sektách vypovídají málo, neboť na jedné straně žádná je nemůže mít všechny a na straně druhé mnohé z nich vykazují i etablované církve“. (LtN 19/01)
„Na křesťanství je krásné, že je od začátku pluralitní,“ vyznává se v rozhovoru v LtN 19 Miloš Rejchrt. Než přišla řeč na jeho působení v Radě ČT, došlo mj. na řadu i prostředí Charty („měl jsem pocit, že prožívám pobyt mezi lidmi, kteří se neznají ke Kristovu učení, přitom ale v duchu Kristově jednají. Jsou ochotni nasazovat se a přinášet oběť pro druhé“) a čeština Kralické bible („uchování této archaické češtiny nám nejen obohacuje jazyk, ale samo myšlení“).
„Byli neobyčejně vzdělaní ve všech oblastech… zřejmě nesledovali tolik televizi jako v Severní Americe,“ vzpomíná v čtrnáctideníku Satellite 1–416, který v Kanadě vydává Aleš Březina, fotografka Nancy Bleck na své mladé žáky z doby lektorského působení v Čechách.
Od 1. 8. sídlí EMAN včetně redakce Protestanta na evangelické faře v Benešově: Husova 656, 256 01 Benešov, tel. 0301/722215, protestant@atlas.cz