Strache a Le Penová podobně jako Putin nabízejí zjevný oxymoron: soudržnost a mír v Evropě zůstane zachován, ale zároveň se vrátíme k modelu národních států. … Národní státy, ke kterým by se někdo mohl vracet, nejsou. V globalizovaném světě jako možnosti existují jen různé formy interakce. Jednoduchá objektivní pravda je taková, že sjednocená Evropa může expanzivnímu Rusku i s jeho zemním plynem čelit, ale skupina rozhádaných národních států nikoli. Evropští ultrapravicoví vůdcové se už ani nesnaží zakrývat, že jejich odmítání Unie vede do Putinovy náruče. …
Rusko se pokouší volbám na Ukrajině zabránit, evropští nacionalisté chtějí v eurovolbách zvítězit. Hlas pro Stracheho, Le Penovou nebo Farage je tak hlasem pro Putina. Poražená Evropa znamená vítěznou Eurasii. Integrace bude pokračovat – záleží ale na tom, jaká integrace to bude. Politici a intelektuálové dřív říkali, že k evropskému projektu neexistuje alternativa. Dnes taková alternativa je: Putinova Eurasie.
Ukrajina nemá bez Evropy budoucnost. Stejně tak ale nemá Evropa budoucnost bez Ukrajiny. Mnohé významné události evropských dějin se po staletí odehrávaly na Ukrajině. Očividně to platí i dnes. Jaké události to ale nakonec budou, záleží v těchto týdnech na Evropanech.
napsal americký historik Timothy Snyder 16. 4. ve Frankfurter Allgemeine Zeitung.