„Po listopadu 89 začalo mnoho duchovních docházet do věznic. Jakmile však zjistili, že nejde o příliš atraktivní činnost, jejich počet výrazně poklesl,“ řekla 12. 1. redaktorka ČT 2 v úvodu reportáže o začlenění duchovních do struktury vězeňské správy. Změnu statutu duchovenstva ve věznicích komentoval evangelický farář Bohdan Pivoňka: „Na jednu stranu mohou vzniknout mezi duchovními a vězni určité bariéry, na druhou stranu snad najdeme větší podporu u vězeňského personálu. Dosud jsme se tu často cítili jenom jako na návštěvě.“
„Po celá desetiletí bylo proti našim katolickým bratřím zneužíváno některých momentů husitství – a my jsme neměli odvahu se jich zastat.“ Tento výrok prof. ETF UK Josefa Smolíka označil páter František Holeček, sekretář Komise pro studium osobnosti, života a díla M. Jana Husa, za „veliké svědectví“ (Moravské listy, 11. 1.).
Příjemný na pohled, praktický pro běžné užívání (menší, lehký, s omyvatelnými deskami), polygraficky na vysoké úrovni – takový je římsko-katolický zpěvník pro mládež Hosana. Nakladatelství Portál odvedlo (jako vždy) kvalitní práci. Evangelíkovi, který by chtěl tento zpěvník srovnávat s jeho českobratrským kolegou (plným chyb a omylů), mastodontem Svítá, zbydou jen oči pro pláč. Tím spíše, že oba zpěvníky vytiskla stejná tiskárna – Adalbert Praha, s. r. o.
„Česká církev již do Evropy vstoupila,“ prohlásil po návratu z jednání Rady evropských biskupských konferencí pražský arcibiskup M. Vlk.
Studii o pozoruhodných osudech básníka Kamila Bednáře přinesl v jednom z loňských čísel brněnský Proglas. Bednářova přebásnění Žalmů 135, 137, 139, 140, 141, 147 a 150 užíváme při bohoslužebném zpěvu z Evangelického zpěvníku.
Zřejmě nejmladším předplatitelem Protestanta se stala Marta Makovičková z Horní Vsi, žákyně 7. třídy.
Dobrou zábavu přináší četba Schematismu ČCE v Evangelickém kalendáři 1994. Dozvíme se tu např., že bohoslužby v Lovosicích začínají v 10 hodin a 115 minut, nebo že ThDr Ladislav Horák je skutečný kmet, který má co říci k době pobělohorské: narodil se totiž 26. 6. 1622.
Středisko zrakově postižených při Diakonii ČCE v Praze, Klimentské ulici, otevřelo zvukovou a počítačovou knihovnu. Mezi zrakově postiženými se stále více užívají PC systémy, schopné převádět text z WP i T602 na hlasový projev. Knihovna shromažďuje a nabízí zejména diskety křesťanských periodik, Protestanta nevyjímaje.