Aktuální slovníček netiskne jen Protestant. Výklad obratů, jimiž se v nynější české politice zastírá pravý stav věcí, najdete pod názvem Marasmus v LtN 3/07. Sepsal Jaromír Procházka.
Komentář k rezignaci varšavského biskupa Stanislawa Wielguse sepsal m.j. i Timothy G. Ash. Charakteristika „člověk ambiciózní, vzdělanec, z chudého, konzervativně venkovského prostředí. Chtěl studovat a cestovat po západním Německu; setkat se a rozmlouvat s předními teology oné doby“ připomene, kolik toho máme ve střední Evropě společného. Poučení? „Pozitivní důsledek polského případu lze spatřovat zejména v ráně všem černobílým zjednodušením: takovým, která vytvořila dvojčata Kaczynští, Rádio Maryja a jim podobní; takovým, dle nichž je každý, kdo nosí černý talár, bělejším než bílá a každý, kdo někdy oblékl komunistickou červeň, tím nejčernějším. Teď, když se ukázalo, že arcibiskup v černém sloužil jako donašeč pro rudé, dobře vidíme, jak snadno se jednotlivé barvy mísí.“ (Příběh o špehu a knězi, LtN 3/07)
„Viktor Hugo v Bídnících napsal, že stoky jsou svědomím města. Když se Jean Valjean brodí výkaly s Maurisem v bezvědomí na zádech, rozvine vypravěč úvahu o mimořádném významu stok v dějinách civilizace. Impozantní zpráva OSN se snaží o něco podobného, bez poetiky francouzského romantika, zato vědecky mnohem fundovaněji.“ – burcuje Mario Vargas Llosa zájem o zprávu OSN Víc než nouze: moc, chudoba a globální vodní krize. (Respekt 2/07)
Patrně nejmladší čtenář Protestanta, osmiměsíční Hugo, nám čtenářské zážitky z předminulého čísla sdělil tak, že poslal do plínky čitelné kousky textu onoho vydání. Z čehož vyplývá: Protestant tiskne slovo poněkud nestravitelné, leč trvalé hodnoty.