Rozsáhlý blok příspěvků, věnovaných romské problematice, přinesl Zpravodaj Diakonie 5/95. Rozhovor s Pavlem Sivákem umožní pohled na ČCE „romskýma očima“. Informace o „Projektu soužití občanů Prahy 5 a Jihozápadního města“ přinášejí souhrnný pohled na zatím bohužel ojedinělou akci, která pozitivně motivuje soužití menšiny s většinou, aniž by vzaly za své její kulturní zvláštnosti. Referát o romských pohádkách a jejich úloze v předávání hodnot nejmladší generaci končí naopak skepticky: „Romské pohádky se už nevypravují, alespoň v Praze ne. Kdyby se vyprávěly, spousta mladých by se šla… koukat… na film, kde se bezhlavě střílí. To je ta vyšší civilizace, které se máme přizpůsobit.“
Ve Sněžném vyšlo první číslo regionálního časopisu Českobratrské Horácko. Redaktoři Jan Mamula a Daniel Ženatý chtějí vytvořit prostor pro lokální zpravodajství a vzájemné sdílení horáckých evangelíků napříč třemi senioráty.
Soudobé české duchovní hudby si ve svém článku v LN povšiml holandský teolog Peter Morée. Upozorňuje, že užití nábožensky motivované či biblické předlohy nezaručuje automaticky vznik takového díla, jež posluchači umožní „proniknout do hloubky hudby i textu“. Vidí úskalí nezřídka opomíjené: „V zárodku každé skladby existuje konflikt mezi poselstvím a uměním, mezi slovy a notami.“
Snad nejobsáhlejší recenzi sborníku Evangelíci o Janu Sarkandrovi přineslo 3. číslo Kritické přílohy RR. Petr Placák ho podrobil kritice o to sžíravější, oč nepořádněji ho přečetl. „Obraz duchovního světa (nebo spíše rozpoložení) českého evangelíka na konci 20. století, jejž kniha nabízí, je… strašidelný,“ napsal. Dikce recenze řadí zase jejího autora kamsi mezi duchovní souputníky Luďka Pachmana. Ten ovšem, pravda, nenapsal Medorka.
Rozsáhlou anketu „O hrdinství a jeho dobách“ přineslo 28. číslo Revolver Revue. Osmnáct osobností, oslovených Petruškou Šustrovou, odpovídá, co si myslí o Bělohradského tezi, že hrdinství a demokratický režim se vylučují (viz Nostalgie po dobách hrdinských, LN 24. 11. 1994). Odpovědi často poukazují na civilní, nepatetickou, ba veřejnosti skrytou podobu hrdinství, brání se pragmaticko-pohrdavému mávnutí rukou nad hrdinstvím zjevným, odmítají s vaničkou okázale ideologického zneužití tohoto pojmu vylít i dítě – tedy ctnost, která prostě patří k odpovědné poloze lidství a která je koneckonců jedním z předpokladů skutečně fungující demokracie.
Evangelická teologická fakulta UK Praha 1, Černá 9, má tato čísla tel. i fax: 02 / 2491 2066 a 02 / 2491 1957.
T.