Hutně a chutně 9/2023

Číslo

Celý spor se tak nakonec zúžil a vede se o vyhrazení slova manželství pro svazek ženy a muže a současně o zabránění tomu, aby si stejnopohlavní páry mohly osvojit děti. Ostatně český stát měl dlouhodobě problém svěřit děti v podstatě komukoli, kdy jsme stále ostudná výjimka, co se týče existencí kojeneckých ústavů a návazných institucionálních způsobů kolektivní výchovy dětí, o které se z různých důvodů nemohl postarat některý z biologických rodičů – často kvůli chudobě.

Pokud něco rodiny skutečně ohrožuje, je to současná pravicová politika. Rodiny jsou v krizi, ale ta má především ekonomickou podobu. Bezprecedentní inflace ožebračila rodinné rozpočty, neřešená krize bydlení učinila bydlení pro rodiny nedosažitelné, pro děti chybí desítky tisíc míst ve školkách, aby se – nejčastěji – matky mohly vrátit do práce a řešily tak mimo jiné rodinnou finanční katastrofu. Děti z chudých poměrů pak mají jen malé šance, že jim český dysfunkční vzdělávací systém pomůže z pasti chudoby. Ničím z toho se vláda reálně nezabývá. Místo toho řeší, jak šetřit peníze na školství a jak to udělat, aby část z těch, kdo dnes ještě mají o manželství zájem, tento zájem ztratila.

Stanislav Biler, Manželství jen pro vyvolené

 

Okresní soud ve Vsetíně vynesl 23. 10. rozsudek ve věci otravy Bečvy. Podle soudkyně řeku otrávila Energoaqua, ale obžaloby ji zprostila, protože se podle ní nejednalo o trestný čin, nýbrž o přestupek.

Případ od počátku provází vážné podezření, že státní instituce – Česká inspekce životního prostředí, Policie ČR, státní zastupitelství a soudní znalec Jiří Klicpera – spolupracovaly na tom, aby odklonily pozornost od hlavního podezřelého ze spáchání havárie, jímž po celou dobu byla, je a zůstává chemička Deza tehdejšího premiéra Andreje Babiše. Takové podezření se ještě prohloubilo poté, co se ukázalo, že v noci před otravou řeky se v Deze stala havárie, kterou se její vlastník, Babišův Agrofert, původně snažil utajit.

… Podezření vůči Deze doposud nikdo seriózně neprošetřoval. Naopak instituce, jejichž zjevnou snahou naopak bylo Dezu ochránit, nakonec dovedly svou snahu usvědčit „náhradního“ viníka rožnovskou Energoaqua až k obžalobě.

Soudkyně Ludmila Gerlová ji pokládala za nedostatečnou od první chvíle a původně ji zamítla usnesením už vloni na jaře. Krajský soud však z nevysvětlitelných důvodů vyhověl stížnosti státního zástupce. A obžaloba se tak dostala ve Vsetíně k hlavnímu líčení. Na jeho konci nyní soudkyně zčásti k žalobě přiklonila, převzala přitom argumentaci krajně sporných znaleckých posudků. Způsob zdůvodňování rozsudku soudkyní Gerlovou působí tak, že této spojené síle státních institucí zřejmě ztratila odhodlání čelit.

Odkazy na konkrétní zjištění a průběh procesu, viz cit. text Jakuba Patočky, Deník Referendum 23. 10.