Trutnov, demokracie a paměť
Trutnov bez demokracie už jsem viděl. A nebylo to pěkné město. Nemluvím jen o politice. Mluvím o atmosféře. O architektuře. O šedi. O dusnu. O prostoru, kde se nemluvilo otevřeně a kde se opatrnost stala přirozeností. Trutnov s demokracií je jiné město. Pestřejší. Otevřenější. Krásnější. A to není náhoda. Co nás učí rok 1929? … Demokracie neumřela převratem. Vyčerpala se. Rok 1933 byl důsledkem roku 1929 … rozpad nezačíná tankem na náměstí. Začíná tím, že si zvykneme na nižší standard. Kde jsme dnes… Riziko je v pomalém snižování laťky. Demokracie se nerozpadá náhle. Rozpadá se tím, že ji přestaneme praktikovat. … …Demokracie není jen systém vlády. Je to kultura prostoru. Je to pestrost města. Je to možnost být jiný bez strachu. Když mizí demokracie, mizí i krása. …Veřejný prostor přestane být místem setkání a stane se místem kontroly… Co můžeme dělat v Trutnově? Hlídat jazyk, nezrcadlit agresi agresí, trvat na pravidlech a procedurách, podporovat místní instituce, mluvit spolu i přes nesouhlas. Demokracie stojí na malých městech. Na tom, jak se chová zastupitelstvo. Jak fungují školy. Jak se vede veřejná debata. Svět se může měnit. Bloky se mohou přeskupovat. Ale charakter města závisí na tom, jak spolu mluvíme a jak zacházíme s mocí. Trutnov bez demokracie už jsem viděl. A nechci se tam vracet.
15. 2. 2026