Svět se skládá z kamenů, hlíny, vody, vzduchu, ze živých tvorů a jejich chování. To vše je tvořeno molekulami, ty se skládají z atomů, ty zas ze subatomárních částic, které jsou jednou z forem, jak se nám jeví kvantová pole, tedy nejhlubší dnes známá struktura energie a hmoty.
Svět se skládá z měst, železnic, vodovodů, přístavů, továren a výrobků; také z čistíren odpadních vod, z lékařských přístrojů, z výpočtů statické a dynamické pevnosti stavebních konstrukcí, z úvah o riziku a rentabilitě.
Svět se skládá z lidí, ze vztahů mezi jednotlivci i skupinami, z příběhů, které si lidé vyprávějí a kterým věří, z pojmů, které používají, aby se ty příběhy vyprávět daly.
Všechna tři uvedená tvrzení jsou pravdivá. Proto potřebujeme tři druhy vzdělání: přírodovědné, technické a společenskovědní. Všechna jsou stejně cenná, přínosná a zajímavá.
…
Překvapivě mnoho lidí si přitom myslí, že podstatou práce historika je pamatovat si, kdy se narodil Jan Lucemburský; že literární vědci produkují něco jako středoškolské čtenářské deníky, jen s větší frekvencí dlouhých cizích slov; že společenské vědy jsou popisné, povrchní a jaksi nadbytečné. Skutečný úkol společenských věd je přitom stejný jako u věd přírodních: odhalovat skrytou podstatu světa. Hledat rozdíl mezi tím, jak se nám věci jeví, a tím, jaké doopravdy jsou.
Petr Koubský, Deník N 18. 1. 2024