a co s nimi tváří v tvář příchozím a lidem na útěku?
Tyto principy se obě iniciativy snaží aplikovat do vzdělávacích obsahů a příslušných výukových materiálů, neboť sdílí názor ideového otce světového étosu Hanse Künga, že klíčové principy je nejprve potřeba prožít zdola. Byť má idea světového étosu svůj zdroj v akademickém prostředí, měla by nalézat uplatnění v základních sférách společnosti, čili v rodině a ve škole. Küng a ti, kteří sdílí jeho ideu, mají za to, že vedení kritického dialogu už na úrovni rodiny a školy může mít preventivní funkci a může zabránit vzniku konfliktních situací, případně konfliktní situace řešit. Jakékoli abstraktní principy je třeba si nejprve zažít a vyzkoušet, o což se jak Nadace světový étos, tak Iniciativa světový étos snaží zejména prostřednictvím výukové práce na různých úrovních školního i mimoškolního vzdělávání. K tomuto účelu využívají i pracovních listů nazvaných „Světový étos ve škole“ (Weltethos in der Schule).
Přednášku konanou 5. října zahájil bývalý prezident iniciativy Dr. Christoph Leitl a současná prezidentka prof. Mag Edith Riether. Leitl se vyslovil k poslání Nadace světový étos a vyzval k promýšlení dvou klíčových a spolu souvisejících pojmů týkajících se Evropy a hodnot, respektive jejich výpovědních hodnot a funkce ve vztahu k hodnotovým měřítkům příchozích a žadatelů o azyl. V následné pódiové debatě, k níž byli přizváni Eberhard Stilz, Dr. Wolfgang Mazal, Dr. Regina Polak a Alexandra Strickner, se předeslané téma rozvíjelo v živém rozhovoru, do nějž mohli v závěru vstoupit i diváci.
Hodnotový labyrint
„Stojíme v centru světa,“ zareagoval Christoph Leitl na fakt, že celá akce se konala ve 12. patře prosklené budovy hospodářské komory. Budova totiž nabídla účastníkům nebývalý výhled do vzdálených koutů rakouské metropole. Leitl ovšem chtěl spíš než geografické umístění budovy podtrhnout smysl celé akce, jejímž záměrem bylo reflektovat hodnotovou škálu, kterou světový étos reprezentuje a kterou nabízí jako orientaci v multikulturním světě. V tom světě, kde větší počet žadatelů o azyl vyvolává obavy o ztrátu tzv. evropské identity, světě, kde se mluví o nadřazenosti evropských hodnot a kde se přitom příchozí, resp. žadatelé o azyl stávají nepohodlným indikátorem, o čem ty vyzdvihované a obhajované hodnoty vlastně vypovídají. S migranty je tak trochu potíž. Jak v debatě uvedla Regina Polak, nastavují našim dominujícím evropským hodnotám zrcadlo,, a tím je zpochybňují. Celá záležitost se totiž problematizuje v momentě, kdy musíme čelit otázkám po obsahu oněch dnes tak hájených evropských hodnot. Co je vlastně jejich náplní? Jakou mají funkci v našem životě a především, jak dopadají v interakci s příchozími?
Eberhard Stilz se vedle objasnění, jakou funkci má Nadace světový étos, vyslovil i k tomu, jak rozumět termínu „Evropa“. Podnítil nás, abychom přemýšleli o tom, co vytváří evropské hodnoty, jimiž se mnozí v obraně před příchodem migrantů zaštiťují. Z čeho vyrůstá Evropa? Co vlastně představuje ona evropská identita? Otázky formuloval s odkazem na antické dědictví, z něhož my Evropané čerpáme porozumění demokratickým principům. Upozornil na klíčové dějinné mezníky, na období reformace a osvícenství, které k formování evropských hodnot rovněž přispěly. Evropské, potažmo křesťanské hodnoty počítají s občanem jako svobodným a odpovědným jednotlivcem. Tato představa se zdůvodňuje jak z reformační představy Boží autority, tak z osvícenské kategorie rozumu. Osvícenská dominance rozumu ovšem postavení občana sub specie aeterni oslabila a zdá se, že rozpor mezi oběma autoritami není dodneška vyřešen, přičemž obdobný spor vyvstává v polemikách o původu lidských práv. Jako by na ontologických zdůvodněních stál celý svět… Život se ale odehrává v interakci, kde otázky typu „Slepice nebo vejce? Člověk nebo Bůh? Pana nebo orel? Ty a nebo já?“ ukazují na tentýž systémový problém, jímž je touha po moci a ovládání. A tady i sebehumánnější hodnoty nabývají funkce zbraní nasměrovaných proti slabším a znevýhodněným. Hodnoty se, jak upozornil Stilz, prostě lehko stávají nástrojem moci k vytváření sociální nerovnosti. Už proto není důvodu k domýšlivosti.
Funkčnost hodnot
Nezanedbatelnou roli přitom hraje motivace, s níž ten který mluvčí do debaty o funkci hodnot vstupuje. Sám Stilz zmínil v úvaze o obsahu a funkci hodnot Kantův kategorický imperativ. Smysl má rozvíjet ty hodnoty, které vytvářejí základnu pro takové lidské spolužití, které nestírá kulturní a etnické rozdíly zúčastněných stran. Nejde totiž o soutěž a o dominanci jedné skupiny nad druhou, ale právě o spolupráci a o společné prožívání společných hodnot. Vždyť přece hodnota lidského života a lidské důstojnosti, jakkoli dějinně, kulturně, politicky či nábožensky podmíněná, je hodnotou základní. Zdůvodňovat tuto hodnotu abstraktními principy je nedostatečné, protože její smysl se ozřejmuje teprve v interakci. Abychom pochopili její rozměr a kvality, musíme podstoupit konfrontaci s důstojností jiného, k čemuž stačí banální ochota k setkávání, protože teprve v interakci se ukazuje, do jaké míry jsou naše hodnoty funkční. Příchozí a žadatelé o azyl se tak stávají prubířským kamenem hodnot, které sami hájíme, a pokud jejich obsah a funkci nedokážeme obhájit v praxi, jsou to jen prázdné pojmy.