I v tak nepatrném církevním prostředí, jaké skýtá naše republika, jsme se již mohli setkat s narůstajícím vlivem křesťanského fundamentalismu. Média se v poslední době soustředila především na jeho islámský protějšek. Snad také díky tomu se nám může zdát, že křesťanští radikálové jsou méně nebezpeční. Že tomu tak být nemusí, nám může prozradit letmý pohled za oceán.
V USA je vzedmutá vlna fundamentalismu běžnou realitou celé společnosti. Evangelikální společenství se namnoze proměňují podle představ některých náboženských vůdců. Dobrým příkladem nám může být vývoj v SBC – Jižní baptistické konvenci, která sdružuje stovky samostatných sborů, zejména na jihu USA. SBC vždy patřila mezi konzervativnější baptistické aliance, v posledních letech se však již zcela oddělila od zbytku baptistického světa, což našlo svůj výraz také ve vystoupení SBC ze světového baptistického svazu (BWA). Zdá se, že jakákoli změna nastoleného směru již není možná. Jak takový proces vlastně probíhal?
Prvním krokem bylo obsazení vzdělávacích institucí aliance. Na místa pedagogů byli dosazeni loajální pracovníci, jejichž způsobilost byla prověřena podpisem „vyznání víry“. Spíše než o obvyklé vyznání se zde jedná o jakýsi test „správných odpovědí“ na ožehavé otázky. Takovými otázkami jsou například vztah k homosexuální menšině, ordinace žen nebo otázka autority Písma. Ve velmi krátkém časovém horizontu díky tomu vznikla generace mladých duchovních, kteří na jedné straně formují svá místní společenství, na druhé straně pak obsazují klíčové posty v nadsborových strukturách. Celá denominace proměňuje svou tvář. Odlišné názory a jejich nositelé jsou postupně eliminováni. Poslední obětí se tak například stávají dřívější spojenci fundamentalistů – charismatické křídlo SBC.
Jistě nás nijak nepřekvapí, pokud se ukáže, že oblastí zájmu tak pečlivé organizace není jenom manipulace vlastními členy. Představitelé SBC se nijak neskrývají se svými politickými ambicemi. A rozhodně nejsou neúspěšní. Není žádným tajemstvím, že mezi špičkami SBC a mnoha vrcholnými politiky USA vládnou více než vřelé vztahy. O jaké zájmy tedy jde? Stačí se podívat na několik faktů:
Za výmluvný paradox smíme považovat, že velká část duchovní tradice, ze které také SBC vyrůstá (radikální křídlo reformace), se přiklonila k myšlence křesťanského pacifismu. SBC oproti tomu velmi vehementně podpořila válku v Iráku a také nadále setrvává na pozici zbožného militarismu. Za tímto krokem je možné zahlížet radikální exklusivismus, ve kterém je SBC přesvědčena o naprosté neomylnosti svého vidění světa. „Boží vůle“ se smí a musí ve světě prosazovat všemi prostředky. Podobná motivace stojí i za tlakem na legislativní omezování občanských svobod. Moralizování, manipulace, mocenské praktiky… Cílem má být náprava společnosti podle konkrétních představ. Jestli společnost o takovou „nápravu“ stojí, na to se už samozřejmě nikdo neptá.
Jistě, ozývají se i kritické a varovné hlasy. K těm nejslyšitelnějším patří hlas bývalého presidenta Jimmyho Cartera, který ve své knize Our Endangered Values: American“s Moral Crisis upozorňuje na neblahý vývoj situace. K žádnému obratu však nedochází.
V centru zájmu pak stojí ústřední téma evangelikálů – misie. V nedávné době jsme mohli sledovat dokument, který o praktikách SBC odvysílala ČT 2. Bývalý president SBC Paige Patterson, vášnivý lovec exotické zvěře a evangelizátor, v něm upozorňuje na nutnost aktivnější misie. Výhonky této snahy můžeme zahlížet již také v naší republice.
Až do vašeho sboru vstoupí dva usmívající se mladí Američané, poptejte se, odkud že to vlastně přijeli. Třeba Vás odpověď už tolik nepřekvapí.