Podle zpěvu poznáš ptáka
Pro chvíle volného času, k podivení i pobavení, doporučuji sborník „Člověk člověku, lidé lidem“. Vydává „Hnutí za spravedlivou společnost a lásku k bližním“, jež se představuje jako hnutí levicové a ekumenicky spojující lidi věřící a nevěřící. Šéfredaktorem sborníku je Eduarda Holečková, posluchačka Biblické a misijní školy v Hradci Králové. Do sborníku přispívají, kromě šéfredaktorky, ing. Ilja Herold, Milan Klapetek, Jan Valný, Dana Šebelová a autoři nepodepsaní. Dosud vyšla dvě čísla.
Co všechno nám lidem lidé (podle obsahu článků zvláštního ražení) tady předkládají? Vybírám několik ukázek. Nejprve recept na řešení ekonomických problémů:
„Jsou tři ženy, kamarádky. Jedna je učitelkou češtiny, druhá švadlena, třetí má manžela instalatéra. Ta první může pomoci s doučováním dceři té druhé, švadlena může ušít té třetí šaty, muž té třetí spravit té první tekoucí umyvadlo. Všichni ve svém volném čase a zdarma.“
Kdekdo se dnes ohání Hayekem, Friedmanem nebo Klausem, a zatím stačí aplikovat do života pohádku o kohoutkovi a slepičce.
Abychom byli dobře informovaní o poslání a činnosti hnutí, nesmíme přehlédnout mj,, že „křesťanství má s komunismem hodně společného a že ti lidé, kteří jsou dnes ve vedení komunistické strany, to jsou dobří lidé“. Jan Valný nás ubezpečí o tom, že „pravda Kristova a metoda Marxova v revolučních zápasech pracujícího lidu Latinské Ameriky niterně splynuly“ a informuje nás o Fidelovi, jenž dospěl k uznání, že Kristus byl velkým revolucionářem. Ing. Ilja Herold zase předvede menší školení marxismu-leninismu a vysloví důrazné varování před naivním přesvědčením, že kapitalismus vede k obecnému blahu, že se osvědčil a že je demokratický.
Dostane-li se vám tento sborník do rukou, nepřehlédněte výčet akcí, které Hnutí absolvovalo. Tak např. 25. února 1992 šlo o „vzpomínkové shromáždění k výročí 25. února 1948, které jsme uspořádali na Staroměstském náměstí…, kde jsme mohli před částí veřejnosti vyjádřit a objasnit své křesťansko-levicové názory…; pomáhali jsme Levému bloku s vydáváním letáčků, vyzývajících křesťany k volbě Levého bloku…; 12. prosince 1992 jsem měla (šéfredaktorka a předsedkyně) možnost říci pár slov delegátům kladenského sjezdu KSČM…; v červnu 1993 vydalo naše hnutí protest proti zákonu o protikomunistickém odboji…; 1. listopad 1994 – položení květů na hrob levicových osobností na Olšanech (s připomínkou 7. listopadu).“
Protože trocha poezie člověka nezabije, nezapomíná se ve sborníku ani na ni. Zde je:
VYZNÁNÍ
Dana Šebelová
Chci dál stavět koleje
pro komunistické ideje;
člověka cti v rámci celku,
to štěstím je i pro Popelku.
…
V mém srdci dosti místa
pro čistý obsah slova
komunista.
Kdo má zájem o schůzky hnutí, je zván, a to do ulice Politických vězňů č. 9 v Praze 1. Pozvání má však jeden nedostatek. Pro Prahy neznalé zájemce, kteří by mohli zabloudit, by mělo být upřesněno, že jde o budovu ústředního výboru KSČM. To se pak snadno najde.