Ministerstvem vnitra ČR byly odtajněny některé dokumenty, které osvětlují postupy totalitního režimu vůči církvím. V minulém čísle jsme otiskli první ukázku, v tomto čísle otiskujeme druhou. Na některých místech vypouštíme jména zúčastněných osob.
Informace pro I. NMV ČSSR
Ve dnech 18. – 21. 11. 1987 zasedal v Praze v pořadí již XXV. synod českobratrské církve evangelické (ČCE).
Program XXV. synodu byl zaměřen k projednávání hlavního tématu „Základy etické orientace“. Vnitrocírkevní záležitosti byly řešeny v rámci vytvořených pracovních komisí (teologická, správní a právní, pro výchovu a tiskové věci, hospodářská), které své závěry přednesly v plénu.
Hlavním cílem jednání 100 zúčastněných delegátů (synodálů) bylo zvolení nových funkcionářů duchovenské části vedeni církve z kandidátky schválené a předložené synodním zastupitelstvem ČCE.
Jednalo se o volbu nového představitele církve – synodního seniora, jeho náměstka a 3. člena synodní rady na dobu 6-ti let, kteří společně se třemi laickými funkcionáři tvoří nejvyšší výkonný orgán ČCE – synodní radu (SR).
Vzhledem k významu XXV. synodu byla jeho přípravě a vlastnímu průběhu dlouhodobé věnována zvýšena agenturně operativní pozornost jak z hlediska metodického řízení všech S-StB ČSR, tak i ve směru realizace aktivních agenturně operativních, vlivových a preventivních opatření. Tím se podařilo zabezpečit splnění prvotního cíle – zvolení do čela církve námi vytypovaného, socialistickému zřízení oddaného……, který v tajných volbách získal ze 100 možných celkem 83 hlasy, což je v historii ČCE ojedinělý projev důvěry.
Volba dalších dvou duchovních SR však již byla odrazem současného ataku antisocialistických sil v ČCE, jež představuje zneužití progresivních aktivy společnosti probírajících v duchu přestavby a demokratizace pod vedením KSČ. Nepřátelské elementy v církvi plně využily skutečnosti, že jejich kandidáti Jan TRUSINA a Pavel SMETANA získali předběžný státní souhlas k výkonu funkcí v SR od MK ČSR (překvapivý postup státního orgánu, který je opakem předem dohodnuté linie postupu mezi funkcionáři X. S-SNB a náměstkem ministra kultury F. Jelínkem) a nepřátelská osoba Jan ČAPEK dokonce souhlas k výkonu funkce seniora horáckého seniorátu ČCE.
Od samého počátku jednání se snažili delegáti z řad opozice v ČCE prosazovat na synodu své zájmy, což se projevilo především ve snaze o revokaci výsledků SZ v úvodní den zasedání, s cílem prosadit do SR zejména Jana ČAPKA. Tento první pokus opozice se aktivním působením agentury podařilo odrazit. Po neočekávaném a bezprostředním odstoupení Cyrila HORÁKA (údajně ze zdravotních důvodů) od kandidatury do SR, jež měl reálné předpoklady ke zvoleni a dále po vystoupení J. TRUSINY s prohlášením, že míní kandidovat pouze jako 3. člen SR, došlo při samotné volbě k zásadnímu obratu ve prospěch negativních kandidátů.
Odraz vývoje operativní situace se projevil při volbě náměstka, jímž byl těsnou většinou 51 hlasů zvolen Pavel SMETANA. Jako třetí člen SR byl v užší volbě zvolen představitel NO Jan ČAPEK i přesto, že nemá pro tuto funkci státní souhlas. Jeho zvoleni může nabýt právoplatnosti pouze v případě dodatečného udělení st. souhlasu od MK ČSR, jehož stanovisko církev očekává v průběhu 14-ti dnů.
Mimo funkcionářů SR byli zvoleni rovněž jejich náhradníci. Prvním byl zvolen přívrženec NO Jan TRUSINA, na druhého a třetího náhradníka byli zvoleni kandidáti s pozitivním vztahem ke státní správě …… V případě, že J. ČAPEK neobdrží státní souhlas, postoupí na jeho místo J. TRUSINA, který sice také náleží k negativně hodnoceným osobám, ale ve svých projevech je umírněnější.
V dalším průběhu jednání synodu se plně projevily dříve signalizované agenturní poznatky o úsilí opozičních sil v ČCE prosadit na pořad jednání vlastní, nepřátelsky zaměřené požadavky a dosáhnout jejich schválení plénem. V daném případě se jednalo o následující okruhy problémů: dopis prezidentovi republiky o všeobecné amnestii; dopis prezidentovi republiky s požadavkem na úpravu čs. zákonů, zejména v oblasti I. hlavy tr. zákona; podněty k návrhům na změnu ústavy ČSSR; požadavky na změny branného zákona ve směru opuštění od povinnosti výkonu vojenské presenční služby, případně jeho řešení náhradním plněním; vypracování podkladů o ekonomické situaci církve pro argumentaci v jednáních se státní správou o odluce církve od státu; zrušení udělování státních souhlasů na omezenou dobu a místo, s tím, že souhlasy by měly mít trvalou platnost, neboť jejich odnímání není právně zakotveno; vrácení státních souhlasů pro duchovní Jana KELLERA, Jana DUSE, TROJANA a další antisocialisticky orientované osoby; umožněni vysílání v hromadných sdělovacích prostředcích pro věřící a rozšíření výuky náboženství; dosáhnout zapojení církve do obecné výchovy a působení na děti a mládež; žádosti o povolení práce s mládeží ČCE již od 14-ti let (nyní od 18-ti let) a s dětmi; zrušení trestu smrti; vlastnit Bibli při výkonu trestu odnětí svobody a umožnění návštěv duchovním a provádění náboženských úkonů v nápravně výchovných zařízeních; odstranění problémů v otázce přijímáni zahraničních darů církví a duchovními; možnost oficiálního výkonu náboženských obřadů duchovními ČCE při pohřbech, svatbách a v nemocnicích.
Mezi hlavní iniciátory těchto akcí a požadavků patří Jar. DUS, Martin ŠIMSA, Jiří GRUBER, Milan SLÁMA, ing. Jan LITOMISKÝ, Jan ČAPEK a další. Cílem těchto akcí bylo prezentovat uvedené iniciativy jako postoj celé církve k současným právním, správním a politickým opatřením socialistického Československa v kapitalistickém zahraničí.
Aktivním vlivovým působením naší agenturní stě se podařilo zamezit jak schválení, tak odeslání dopisů prezidentovi republiky. O všeobecné amnestii a podněty k návrhům na změny čs. zákonů (byly pouze přečteny v plénu) s odkazem na další projednání v komisi složené z právníků a zástupců SR. Požadavky vyplývající z jednání XXV. synodu budou vedením církve postupně předloženy státní správě k zaujetí stanoviska. Aktivním úkolováním vlivové agentury bylo zabráněno zařazení těchto negativních požadavků do závěrečného prohlášeni XXV. Synodu.
V závěru jednání byl schválen předložený návrh západočeského seniorátu na zkrácení doby konání synodu o jeden den. Pozitivně byl rovněž přijat návrh seniora Královehradeckého seniorátu Dr. HUMLA, aby synod ČCE v r. 1989 byl koncipován na téma „Spravedlnost, mír a integrita stvoření“. Na stejné téma je na rok 1990 připravována akce Světové rady církví, já se zúčastní rovněž čs. delegace, kterou budou reprezentovat členové Ekumenické rady církví ČSSR.
V průběhu zasedání XXV. synodu byly zaslány pozdravné dopisy prezidentovi republiky a ministrovi kultury ČSR.
Průběh a výsledky synodu prokazatelně dokumentují zvyšující se aktivitu nepřátelských sil uvnitř ČCE. Není zanedbatelná ani zvýšená pozornost, kterou synodu věnovala CHARTA 77 a aktivní antisocialistické sty (BENDA, ŠIMSA, KOMÁRKOVÁ, HEJDÁNEK a další. S ohledem na skutečnost, že ČCE patřila v krizových letech mezi krajně nepřátelské církevní organizace a že řadě jejím duchovním byl odebrán souhlas k výkonu duchovenské činnosti pro aktivní činnost v CHARTĚ 77 a VONSu (REJCHRT, LITOMISKÝ, DUS, HEJDÁNEK, ŠIMSA a další) a z důvodu, že orgány státní správy v současné době nebrání osobám „prokazatelně sympatizujícím a spolupracující, s těmito bývalými duchovními ve získávání státních souhlasů k výkonu rozhodujících funkcí, navrhujeme přijmout následující opatření:
– vedení 5. odboru X. správy SNB projedná na MK ČSR stanovisko k neudělení státního souhlasu pro Jana ČAPKA
– cestou agenturní sítě X. S-SNB a všech S-StB ČSR bude podporována činnost synodního seniora při realizaci těch závěrů XXV. synodu, které jsou v souladu se současnou církevně politickou situací v ČSSR
– v součinnosti s jednotlivými 2. odbory S-StB ČSR a 2b. odb. S-StB Praha bude aktivizována agenturně operativní činnost v jednotlivých seniorátech se zaměřením na utlumeni aktivit nepřátelských elementů v církvi s cílem nepřipustit přenášeni jejich požadavků na vedení církve a státní orgány
– cestou špičkové agentury budou sledovány další záměry opozice v ČCE s cílem nepřipustit jejich negativní ovlivňování široké základny věřících
– agenturní síť bude zaměřována k nové zvoleným funkcionářům SR s cílem odhalovat jejich nepřátelské záměry ve vedení církve. Na tomto základě organizovat aktivní opatření s cílem jejich eliminace ve spolupráci s orgány MK ČSR
– agenturně operativní činnost zaměřit na synod ČCE v roce 1991, na němž bude volena část laických členů SR s cílem nepřipustit, aby do vedení církve byli zvoleni další zástupci opozičních sil v ČCE. V tomto směru budou s jednotlivými S-StB již nyní připravováni potenciální kandidáti
– cestou S-StB České Budějovice bude ověřen uváděný důvod odstoupení Cyrila HORÁKA kandidátky do SR a přijata další opatření k jeho osobě
– do aktivního rozpracování 5. odborem X. S-SNB bude z 2b. odboru S-StB Praha převzat Pavel SMETANA jako nový člen synodní rady
– aktivizovat rozpracování ČCE na všech S-StB ČSR s cílem zajistit jednotný koordinovaný postup při izolaci nepřátelských sil v církvi.