V čísle 4 pěkně vypravené publikace Krásné město, vydaném Městským zastupitelstvem v Kutné Hoře s podporou Klubu rodáků a přátel Kutné Hory, vzpomíná Ota Ornest na svého bratra Jiřího Ortena (1919–1941). Ve vzpomínce Můj bratr Jiří čteme i toto:
(Martin Prudký, Zvláštní lid Páně – křesťané a židé)
LtN 11/2000 přinesly několik statí a bloků o odkazu TGM. Vedle Havlova hodonínského proslovu tu najdete poněkud patetickou sta Radima Palouše („…jak velkolepé, jestliže nový společenský útvar vzniká z čistých pohnutek“) i pohledy nejmladší generace, z nichž je zřejmé, že dnes Masarykovy zápasy inspirují občanské a ekologické aktivisty.
Až nebe pochopí
že přestalo být víkem
které se na zem přiklopí
až lichotkami křivek
neopijeme se a velmi prostě
stiskneme ruce dívek
až pozná noc že střídá
jen cosi bolestného
o čem se nepovídá
bez jisté zamlklosti –
až hroby budou jen
skrýšemi nahých kostí