Poznávat českou reformaci jako radikální dědictví
Co vás přivedlo k zájmu o studium historie a teologie?
Od dětství jsem se zajímal o dějiny, s rodiči jsme procestovali snad všechny hrady a zámky v jižních Čechách, můj pradědeček aktivní v lidové straně a jako varhaník mi zas vyprávěl, jak ve školní třídě visel portrét císaře Karla. V divokých devadesátých letech se otevíraly školy náboženské výchově a tehdy vkročil do naší třídy Ondřej Soběslavský. Děsně falešně, ale s o to větší vervou zpíval spirituál: „Marie má dítě“. To byl pro mne kulturní šok – ze strany matčiny rodiny jsem znal katolickou liturgii a ze strany otce odmítání všeho náboženského. Za tím divným pánem s kytarou jsem se vydal a díky jeho dceři Štěpánce se později seznámil s paní docentkou Melmukovou. Bylo rozhodnuto.