1. Co vás v uplynulém mezidobí nejvíc rozesmutnilo a co nejvíc nadchlo?
2. Co považujete v současné chvíli za nejdůležitější, aby se česká společnost vyvíjela zdravě?
Jaroslav Vítek, evang. farář:
1. a) Konec Československa.
b) Toho je moc – uvést jednu věc by bylo nespravedlivé.
2. Úctu k pravdě.
Tomáš Vlasák, katolický kněz:
1. a) Převážná část politické reprezentace v parlamentech a její slabší činnost.
b) Rozboření zátarasů na hranicích, možnost cestovat a hlavně vyměňovat myšlenky v Evropě.
2. Poctivost a pokoru jednotlivých občanů.
ing. Radomír Žárský, diakon:
1. a) Rozesmutňuje mne, když vzdělaní lidé – a to i z minulé vládní sestavy – málo věcně reflektují danou situaci v zemi a snižují se k osobním útokům na současné politické osobnosti, na nichž leží tíha i toho, co ti minulí neudělali dobře.
b) Potěšilo mě, že je dost těch, kteří snášejí nesnadné životní situace bez velkého stýskání. Kupodivu jsou to většinou lidé věřící v Boží přítomnost.
2. Cílevědomé vzdělávání širokých vrstev (od škol přes rodiče až po kluby důchodců) v pravdivém výkladu našich dějin a vedení k duchovním kořenům, z nichž naše země roste a stále žije.
Zdeněk Šorm, vikář ČCE:
1. a) Pocit bezmoci. Když se rozcházeli známí manželé, když jsem se ocitl v místní politice opět sám, když nám to doma neklapalo, když jsem po volbách 92 zjistil, že se s některými přáteli úplně míjím.
b) Asi výuka náboženství a „filosofické orientace“ na gymnáziu spolu s kolegou z církve čs. husitské. A pak když se mi přes Sváťu podařilo sehnat cytostatika pro čtyřletého kluka, který má leukémii.
Občanské sebevědomí a odpovědnost. Trpělivost a kuráž. Aby lidé přestali věřit v jednoduchá řešení a přestali hledat náhražkové viníky a nepřátele.
Kamila Meclová, ředitelka vězeňské služby:
1. a) Že změny legislativní, organizační a jiné, týkající se vězeňství – ať personálu, tak „klientů“ – postupují tak pomalu.
b) Nejvíc mě potěšilo nadšení kolegův ústavu pro práci v nových podmínkách.
2. Aby pravdiví a upřímní lidé byli trpěliví a houževnatí.
Bob Baštecký, evang. farář:
1. a) Církev propásla nadějný začátek, kdy od ní společnost hodně čekala. Jsme pořád zahleděni do sebe.
b) „Věc“ se děje – a poměrně v klidu.
2. Společnost musí ztratit iluze, ale nesmí ztratit ideály.
Vážení čtenáři,
nabízíme i Vám možnost zapojit se do naší ankety. Obracíme se zejména na ty z Vás, kteří žijete na Slovensku. Napište nám do redakce svůj názor; zajímala by nás především odpověď na druhou otázku, tj. co teď považujete za nejdůležitější pro slovenskou společnost.