(Protestant 1/96)
Oba články, jak zn. „rascal“, tak br. faráře Trusiny, mne přinutily reagovat. Snad pro mých šest křížků nebo pro vrozenou helvítskou sucharovitost nezdají se mi být použité termíny pro chrámovou píseň vhodné.
Výchozím bodem je, že chrámová píseň je zhudebněná modlitba. Evangelická píseň většinou nemá funkci liturgické antifony, vlastně modlitebně reaguje na probírané biblické téma (resp. by reagovat měla). Musí text dokreslovat, sbor vlastně spolupracuje na výkladu. Někdy se hodí ta starší, jindy mladší píseň; také záleží na složení sboru. Někdo inklinuje k tomu, jiný k onomu typu. Ale nuda? – při modlitbě nuda a stud za modlitbu, bratře „rascale“, to myslíte vážně?
Jeden z četných starších zpěvníků se jmenoval „Písně cestou života“. Ano, ty písně jsou skutečně určeny pro život. Naše maminka, když nás vyučovala náboženství, vyžadovala, abychom se naučili do příští hodiny celou jednu píseň nazpaměť. Brblali jsme, tatínek, v tomto případě její nadřízený, s tím asi nesouhlasil, protože to sám na školách nedělal. Jak jsem jí však byla vděčná, když jsem zůstala ležet např. 12 hodin na porodním sále, těch písní a chval, co jsem Pánu v duchu vyzpívala, v bezesných nocích po operacích, u lůžka nemocného dítěte, při nutném bdění na nočních službách, když nešlo číst, dalo se zpívat (spíš tedy, musím říct, pískat a v duchu si odříkávat text) nebo při dlouhém čekání na tramvaj. Nikdy jsem se za celá ta dlouhá léta návštěv kostela nenudila, ale snažila jsem si slova zapamatovat; nenudila jsem se ani mimo kostel, vždy byla k dané situaci nějaká píseň.
Přeji vám, bratři, aby vás Pán uchránil trápení s nemocným dítětem, které vyžadovalo, aby se mu zazpívalo, že se může veselit „pod ochranou Nejvyššího“, když ho ostatní pro jeho handicap pronásledovali, že ho „má Pán Ježíš rád“ (nyní zavržená píseň) i v nemoci, když již nikde pomoci. Ale ten zážitek, když osmnáctiměsíční dítě se vzbudilo v autě a uvidělo ve Studeném panoráma Krkonoš a samo začalo zpívat s rozpřaženýma ručičkama „Hory, doly, stráně, nebesa i zem, zvučte ke cti Páně hlučným ohlasem“, ten vám z plného srdce přeji.
Přimlouvala bych se však o zařazení nových písní bří Rejchrtů, Sváti Karáska a některých spirituálů; jsou často velmi hluboké a je nutno, aby mluvily i k mladší generaci. Jsem pro široký výběr písní. Každému promlouvá jiná píseň a v jiné situaci, jen otevřít oči, uši, hlavu a hlavně srdce.
J. Dvořáková-Hladká