24. září 2016 odstartovalo po českých zemích putování jednoho faráře, dvou herců a tří muzikantů pod názvem Trojí porce, trojí trefa. O tom, jak program tohoto seskupení vznikl, co nabízí a jakou má odezvu, jsme si povídali s farářem Štěpánem Hájkem.
Z čeho vyrostla myšlenka na komponované představení Trojí porce, trojí trefa?
Měl jsem už před dlouhými lety takovou ideu, že sestavím výjezdní skupinu, která bude jezdit po sborech – já budu kázat, herci budou hrát divadlo a kapela hrát muziku. Nikdy jsem to však nerealizoval, protože to vycházelo finančně příliš náročně a žádný sbor by si asi nemohl dovolit nás pozvat. Taky jsem nevěděl, jestli bych sehnal k dlouhodobější spolupráci herce a kapelu, bylo mi jasné, že by to bylo všechno dost náročné, nejen časově. Loni jsem se však seznámil s několika manažery, ochotnými přispívat na kulturu, a to mě ponouklo tuhle starou touhu oživit. Hodně mě také povzbudilo, že Láry Hauser z Divadla Husa na provázku byl ochoten se mnou do toho jít, to byly asi zásadní momenty, abych se do projektu pustil. Začal jsem shánět peníze, herce, režiséra, kapelu – a kupodivu se vše dařilo.
Představení začínáte kázáním, pokračujete inscenací Oskar a růžová paní, která nastoluje přímočaře otázku života a smrti, končíte koncertem „směšnohrdinského“ ekopunku Zelených koulí – podle jakých měřítek jste program sestavovali?
Základní struktura – kázání, divadlo, kapela – byla od počátku jasná. Pokud jde o divadelní představení, zaujala mě před časem inscenace hradeckého divadla Oskar a růžová paní podle novely francouzského spisovatele E. E. Schmitta, kterou jsem viděl na Parrésii v Horních Dubenkách. Oslovil mě text, a toužil jsem po provedení s brněnskými špičkovými herci. To se podařilo, vedle Vladimíra Hausera hraje Ivana Hloužková, což je jedna z nejlepších našich hereček (dvojnásobná držitelka Ceny Alfréda Radoka za nejlepší ženský herecký výkon). Jsem taky rád, že mou nabídku režírovat představení přijala Hanka Mikolášková, umělecká šéfka Městského divadla Zlín. Co se týče kapely, tam jsem zpočátku neměl jasnou představu, uvažoval jsem i o jiných, ale nakonec se Zelené koule ukázaly jako výborná volba – po představení, které je přece jen dost zatěžkané a řekl bych i citově náročnější, přijde uvolnění a zábava. Líbí se mi to víc, než kdyby tam byl nějaký „navážno“ koncert.
Počítali spolupracovníci, kteří pomáhali projekt realizovat po obsahové stránce, s přiznaně křesťanskou tváří Trojí porce? Znamenalo to něco pro práci dramaturgie, režiséra, herců?
Určitě počítali. Největší oříšek to byl asi pro režisérku, která na jedné straně chtěla respektovat text, ale záro-
veň si hlídala, aby představení nedopadlo jako církevní propaganda. Myslím, že to dopadlo dobře, žádné nesouhlasné reakce v tomto směru jsem nezaznamenal.
Není ale téma hry Oskar a růžová paní o chlapci umírajícím na leukémii v souvislosti s přiznaným křesťanským východiskem přece jen trochu prvoplánový útok na diváka? Neříkám to jen proto, že v Benešově přišlo několik lidí spolupracujících s hospicem, kteří tuto hru znají a vnímají přímo jako „hospicovou propagandu“.
Určitá prvoplánovost je daná už tím, že původní novela je součástí triptychu, kde autor mapuje tři světová náboženství – židovství, křesťanství a islám. Toto je tedy přiznaně „o křesťanství“. Chápu, že v otázce umírání to může být někomu na překážku, ale „hospicová propaganda“ je podle mě příliš silné slovo.
Chystáš pro každé představení jiné úvodní kazatelské poselství nebo zůstáváš u jednoho, speciálně pro program připraveného?
Ze začátku jsem asi třikrát kázal jedno kázání, které se tematicky vztahovalo k divadlu, ale pak mi přišlo, že až příliš představení předjímá, a udělal jsem změnu. Od té doby mám pokaždé kázání jiné, a v podstatě stále nejsem spokojen. Vím, že kázání vedle divadla a kapely asi nemůže být dominantní, nicméně rovnocenné by být mohlo, a to je můj stálý zápas.
Podle čeho vybíráš biblické texty?
Napřed se vztahovaly k divadelnímu představení, jednou jsem měl adventní, pak zas spíš k textům Zelených koulí, v posledním případě (v Benešově – 2. list Korintským 4,2) šlo o určitou aktuálnost, takže různě.
S jakou počítáte cílovou skupinou?
Dělám už jedenáctý rok hospodské bohoslužby v brněnském klubu Desert, a to mě vedlo k myšlence nejezdit po sborech, ale po klubech, kde je asi větší šance, že přijde i necírkevní veřejnost. Celkově je to tedy další způsob, jak postoupit k cíli, který se ve své práci snažím sledovat – otevírat se více veřejnosti, vyjít s evangeliem z církevních budov do vřavy světa. Máme rozpočet na deset představení, prvních šest jsme jich skutečně uskutečnili po klubech, bylo to výborné, třeba ve žďárském Batyskafu nebo jihlavském Jazz clubu, ale ukázalo se, že většinu účastníků tvoří stejně evangelíci. Navíc domluvy s provozovateli klubů nejsou jednoduché, takže jsme pak vyslyšeli žádosti sborů, které o akci projevily zájem – s tím, že nepůjdeme do klubu, ale zůstaneme na půdě sboru. Naší cílovou skupinou je tedy široká veřejnost, ale v praxi to dopadá tak, že chodí převážně lidi z církve či církví. To je pro mě, přiznám se, trochu zklamání, ale evangelíci jsou zase fajn publikum, takže spokojenost.
Může představení pomoci divákům vykročit z jejich tradiční představy o církvi a křesťanství?
Jako celek může Trojí porce, trojí trefa zafungovat v této věci velice pozitivně. Ani ne tak divadelním představením, spíš kázáním a kapelou. Uvedl bych příklad provozovatelky klubu a zároveň barmanky, která během produkce úplně roztála. Tam bylo vidět, že počáteční ostych zmizel, a nakonec při koncertu Zelených koulí jásala nadšením. Jsem za to rád, něco z počátečních očekávání se tu naplnilo.
Představení nabízíte v zásadě zdarma, jak jste sháněli prostředky?
Vybíral jsem peníze pomocí crowdfundingu na serveru Hithit.com. Děkuji všem, kteří mi přispěli, peníze se podařilo vybrat. Deset představení tedy můžeme odehrát za vlastní peníze, což je skvělé, protože dobrovolné vstupné může být celé použito na dobročinný účel. Vybíráme peníze na organizace, které pečují o nemocné děti. Takhle dojedeme letošní sezónu, v té příští – pokud budeme pokračovat – už budeme muset hrát za peníze. Není to levné, tak uvidíme, jestli si nás někdo pozve.
rozhovor připravil Tomáš Trusina, foto Pavel Němec
Celovečerní program Trojí porce, trojí trefa tvoří: mluvené slovo (krátký výklad biblického textu) Štěpána Hájka, divadelní představení Oskar a růžová paní podle novely francouzského spisovatele E. E. Schmitta v režii Hany Mikoláškové, šéfky divadla ve Zlíně, v němž hrají herci Divadla Husa na provázku Ivana Hloužková a Vladimír Hauser, a koncert kapely Zelené koule, která hraje písničky s originálními texty na téma životního prostředí.
Dosavadní představení: Sklepní scéna CED Brno (premiéra), Batyskaf Žďár n. Sázavou, Tyjátr Svitavy, Malá scéna Nové Město na Moravě, Jazzklub Jihlava, Desert Brno, Sbor ČCE Prostějov, Sbor ČCE Benešov.
Plánovaná představení: 27. 4. Sbor ČCE Přerov, květen 2017 Sbor ČCE Olomouc.
Výtěžek z představení jde zcela či zčásti na organizace, pečující o nemocné děti: Klinika dětské onkologie Brno/Nadační fond Krtek, Domov Narnie Morkůvky/Týdenní stacionář pro děti s těžkým postižením, Rolnička Soběslav/Centrum denních služeb pro děti a Portimo Nové Město na Moravě/ Raná péče.
Kontakt:
http://stepanhajek.mysteria.cz/porce.htm
https://www.hithit.com/cs/project/2058/troji-porce-troji-trefa