Jak vypadalo umění té doby na Moravě? V knižní malbě se naplno projevuje barokní symbolismus. Zejména v díle Martina Ant. Lublinského (1636–1690) – umělce, jež prošel pravděpodobně školením u Karla Škréty. Jeho typický výtvarný projev nacházíme ve výzdobě zemských desek nebo členských matrik (obr. 1). Úroveň těchto ilustrací je vysoká (Jeho ilustrace, nacházející se v této matrice a také v Knize stavu rytířského, představují to nejlepší, co vzniklo v oblasti barokního knižního malířství na Moravě. Kostelníčková, Martina, Památky barokní knižní malby na Moravě. Příspěvek k dějinám knižní kultury (diplomová práce), Katedra teorie a dějin výtvarného umění, FFUP Olomouc, 2003, s. 39.) (jedná se také, jako v případě ilustrací Hagad, o techniku akvarelu na pergamenu, zde 415×285mm), i když například v kompozici jednotlivých figur lze spatřit určité nedostatky. Hlava je občas v nepoměru k ostatním částem figury, svalstvo na rukou je občas zvláštně tvarováno.
Z doby vzniku Moravské písařské školy pochází Členská matrika mariánské družiny Královny andělů. (Olomouc, 1713, papír a pergamen, 390×268 mm, Zemský archiv Opava, pobočka Olomouc, fond Univerzita Olomouc, inv. č. 7. M. Kostelníčková, FFUP Olomouc, 2003, s. 62.) Vyzdobil ji olomoucký malíř miniatur Maxmilián Norbert Schlemmer (asi 1677–1721). Podle M. Kostelníčkové tento malíř nedokázal zcela zvládnout proporci figur, celkově kvalitativně jeho výzdoba nijak zvlášť nevyniká. (Tamt.) Tento autor se mohl podle M. Kostelníčkové učit u M. Lublinského. Soudí tak podle jeho častého používání puttů a flankujících postav.
Podle oficiálních studií u nás rokoko zdomácnělo kolem roku 1740. (E. Poche, L. Hlaváček, Rokoko, in: Anděla Horová (ed.), Nová Encyklopedie českého výtvarného umění I, II, Praha 1995, s. 687n.) I z tohoto pohledu nám mohou židovské památky knižní malby napomoci více přiblížit dobovou situaci. Moše Jehuda Leib, či Natan ben Šimšon z Meziřící začali tvořit kolem roku 1712, přičemž některé žánrové výjevy spadají již do rokokového slohu. (Sederová hostina, hledání chamecu apod.)
Převzato: M. Kostelníčková, 2003. (obr. 19. Členská matrika bratrstva Božího Těla, fol. 7r, Antonín Martin Lublinský, Alegorie bratrstva Božího Těla, 1677, Olomouc, Státní okresní archiv Olomouc. Foto: SOkA Olomouc.)