"Bůhví
pro všechen křik a shon
možná jsme přeslechli
svou malou noční hudbu"
Karel Šiktanc: Město jménem Praha
Neohlížej se na nic
nikoho nezrazuješ (leda někdy sebe)
Neohlížej se na nic
je ti přáno
přitakávám ti ano ano
jen proboha tě prosím žij
(a nepobývej tam, kde zebe)
žij: krásu shodu radost. Kdekoli
narazíš na čiročirý pramen, pij.
Vypřahej ze soukolí lopot kdykoli
Všechno ostatní je nanic
Proboha prosím tě nauč se také brát
vždyť jsi se narozdávala až dost
nemůžeš nekonečně rozdávat
sama sebe
i zaslepencům, duším hrabivým
vím co vím
vím svoje - a mám zlost
když plýtváš vším
čím jsi a když tvůj nejryzejší kov
rozdroben opadává ve spěchu
a padá na úhor a padá v prach
prosím tě chraň mu jeho celistvost
chraň jeho sílu - trne ve mně strach -
Jak erbovní svůj skvost
chraň tu svou malou noční hudbu
ať ti zní, ať zní
nad pokřik, shon a pazvuk přeslechů
tvá nejvlastnější hudba nocí dní
ne malá - velká hudba beze slov
Heda Kaufmannová, 18. 5. 1974