Heda Kaufmannová

"Bůhví

pro všechen křik a shon

možná jsme přeslechli

svou malou noční hudbu"

Karel Šiktanc: Město jménem Praha

Neohlížej se na nic

nikoho nezrazuješ (leda někdy sebe)

Neohlížej se na nic

je ti přáno

přitakávám ti ano ano

jen proboha tě prosím žij

(a nepobývej tam, kde zebe)

Kráso bez břehů,
už tě nevyzpívám,
už se nevymotám z bezcestí,
starost usedá mi k pelesti,
strach je ve střehu
a hvízdá nočním tmám.

Krásy bez břehů,
krásy nepřeberné,
promítané snem
– navracet se nepřestane –
však vás vyzpívám
v slově jediném,
až mi jednou tiše, skoro němě