Číslo
Plod ticha mého niterného,
ty svolné, zvolné kroky tvé
jsou k loži přemýšlení mého
tak nehlasné a studivé.
Ó luzný stíne, čistá ženo,
tvůj skromný krok jak zticha zní!
Co darů mnou kdy vytušeno,
s tou bosou nohou přichází!
Ach, bože! Milostivé rty-li
už nastavují pocely,
by živnou krmi připravily
snů mojich obyvateli,
jen nezrychluj ten něžný akt,
vždyť být i nebýt přesladko je.
Z čekání živ jsem: kroky tvoje
jsou jenom mého srdce takt.
Paul Valéry (Přeložil Josef Palivec)