2/2017

rozhovor s Annou Šabatovou, veřejnou ochránkyní práv

Tweetování bylo zahájeno teprve nedávno, roku 2006, a se svými cca 300 miliony uživateli je jednou z největších sociálních sítí. Jeho zvláštností je omezení rozsahu jedné zprávy na 140 znaků. Zato počet příjemců zprávy je prakticky neomezený. Kdokoli kdekoli na planetě se může okamžitě dozvědět, co naposledy zacvrlikal Donald Trump či Andrej Babiš.

Text: Římanům 8,24–26

Někdy před deseti lety koukaly naše děti na seriál Lost – Ztracení – o trosečnících uvízlých na tropickém ostrově. Když jsem se podivoval náruživosti, s níž jakožto počínající kritikové rozvinutého kapitalismu seriál konzumují, vysvětlovaly mi, jaké má všelijaké důležité sociální kontexty, podtexty a filosofické přesahy.

Několik aktivistů se rozhodlo na konci roku 2016 zorganizovat Pochod pro Aleppo. Prohlásili, že „zachránit Sýrii znamená zachránit Evropu. Naše pouť je snahou ukázat, že původní hodnoty žijí a spojují nás. Péče o společné téma je důležitější než uměle vyvolaná nenávist, která rozděluje.“

Charta 77 vznikala delší dobu. Možná, že její počátek byl již před rokem 1968. Vzpomeňme jen studentský časopis Buchar, v kterém pracoval pozdější disident a politický vězeň Jiří Müller a který vedl s Lubošem Holečkem (ten tragicky zahynul 7. května 1976). Další významnou událostí byl IV.

V Souvislostech Jana Pokorného (7. 12. 2016 – Křesťanství jako nástroj populistů?) se měly probírat křesťanské hodnoty v návaznosti na protestní dopis Synodní rady ČCE, který jasně vytyčil základní křesťanské hodnoty a odmítl populistické aktivity presidenta Miloše Zemana na zářijových svatováclavských slavnostech 2016, vedených kardinálem Dominikem

Když proti sobě v amerických primárkách stáli idealistický socialista Bernie Sanders a pragmatická Hillary Clinton, byl právě její pragmatismus a umírněný pohled na věc pro mnoho lidí tím pravým argumentem, proč ji volit. Sandersova vize pro Ameriku se jim zdála příliš naivní, příliš vzdálená světu, ve kterém žijeme.

Proč je dobré číst spisovatele z devatenáctého století? Protože schémata lidského chování zůstávají neměnná. Dějiny se sice mění, národy okupují jiné národy, vedou všelijaké války, uzavírají všelijaké smlouvy, tedy o vývoji lze polemizovat.

Snít s otevřenýma očima? Ne, nemyslím na stav, kdy se z nějakého důvodu člověku den převrací v noc a sen se vkrádá, aniž by si laskavě počkal na svůj správný čas. Ne, den je dnem, a já si přece sním svůj sen. To není problém. Problém je, že můj sen je hrozivý, anebo ještě spíše hrozící a děsící.