narostla na Zelený čtvrtek. Nejprve v LN dočetl jsem se, že vicepresident Al Gore normalizoval v Pekingu americkočínské vztahy (LN 27. 3. – Boeing vítězí nad disentem). A jako při každé správné normalizaci s komunisty, první co vzalo za své, byla solidarita s místními vězněnými. Svobodný trh proniká do Číny – pravda za zesílené policejní ostrahy přede dveřmi těch, co to v téhle orwellovské říši středu se svobodou myslí skutečně vážně.
V E. T. Kostnické jiskry čtu si pak článek, v němž si jiný generální pochvaluje, jak se šíří v Číně křesťanství (ETKJ 12/97 Křesťané v Číně). Protestantů organizovaných v Hnutí trojího osvobození (Three – Self Patriotic Movement) už tam je víc než v bývalém Československu občanů. Nemohu se ovšem zbavit podezření, zda se za pokusem skloubit křesťanství s konfuciánskými tradicemi neskrývá newspeakové označení pro nějakou čínskou verzi „křesťanů v socialismu“ (viz rozhovor s biskupem K. H. Tingem: pro čínské křesťany je charakteristická četba bible, svědectví, láska k církvi a patriotismus… doufám, že etické poselství bible bude dále rozvíjeno v souladu s morálními principy čínské kultury). Podezření ještě sílí, když se marně po slovnících pídím, jak mohl autor článku název Patriotic movement přeložit jako Hnutí osvobození. Neodpovídala by spíš vlastenecká liga? Tím spíš, že oficiální Patriotická katolická církev neudržuje styky s Vatikánem, kdežto nepatriotičtí římští katolíci (v počtu 10 milionů) přežívají v ilegalitě. Křesťané v Číně se šíří – a spolu s tím newspeak ve WARC (Svět. reform. svazu) i v Kostnických jiskrách…
ETKJ víme jak číst, ty naše tajemníky WARC známe z dob normalizace, nákup čínských hraček už se nám – za nemalých potíží – podařilo doma téměř eliminovat. Poraďte však – jak to udělat, abychom mohli přestat nakupovat Boeingy?