Tomáš Trusina

Milionové demošky pro demokracii Protestant Út, 28/05/2019 - 17:58

Na počátku byl nápad, reagující na frustrující výsledek posledních parlamentních voleb: Vezměme Andreje Babiše za slovo. Neodbývejme jeho smlouvu s občany této republiky jako prachsprostý trik, ale vyvoďme ze slibů, jimiž se zavázal, důsledky. Nabídněme mu, čím může doložit, že svou smlouvu myslel aspoň trochu doopravdy. Tak se zrodila iniciativa Milion chvilek pro demokracii. Iniciativa nikoli pouze protibabišovská, ale především pro-demokratická. Neboť máloco utužuje ducha a zkvalitňuje podhoubí demokracie tak, jako respekt ke společenské smlouvě.

Hledá se výzva, zn. velká

Proběhla onehdy debata pražské evangelické mládeže na téma prorocká úloha církve ve společnosti. Řečníci i debatéři mj. řešili, kdy a jak moc má církev vydávat své hlasité svědectví k společenským otázkám. Převažoval souhlas s tím, že by církev měla v tomto směru šetřit a vyslovit se pouze ve chvíli, kdy jde z křesťanského hlediska o zásadní výzvu.

Ven z bubliny

Odpověď Jakubovi Drápalovi

Děkuji J. Drápalovi za reakci na článek M. C. Putny (Protestant 8) a zejména, že vstoupil do rozhovoru z pozice, již on sám nazývá „konzervativní křesťané“ (v rámci ČCE). Pro tuto chvíli se ujmu se odpovědi a, jak doufám, i pokračování rozhovoru. Napadají mne k tomu následující body:

Pasiž beránky mé

Zabýval jsem se nedávno opět textem ze závěru evangelia podle Jana, kde Ježíš mj. pověřuje Petra pastýřskou službou. Janovo vyprávění mne při prvním čtení dráždívá jakýmsi vzduchoprázdnem, v němž Ježíšova slova zaznívají. Jakoby mělo tendenci odpoutávat se od světa zkušeností, jimž se říká „reálný život“. Podobně i scéna na břehu Tiberiadského jezera, kde se Ježíš pověřuje Petra „Pas mé beránky“. K čemu se to pastýřství vztahuje?

K debatě o ochraně znevýhodněných

Vejdete-li do kterékoli autoopravářské dílny, bude na vás z některé stěny shlížet kalendář s odhalenými krasotinkami, vystavujícími většinou už docela nepokrytě své primární i sekundární pohlavní znaky. Zkuste si v tom prostředí a na té stěně představit v podobných pozicích představit mužské protějšky: nakolik byste to považovali za vkusné a zejména za podobně samozřejmé (neřkuli příjemné) – jako něco, co prostě patří k věci?