Tomáš Trusina

Texty: Gn 19,1–9,  Mt 25,31–33.41–46, Ga 3,26–29

Židé jako národ

V roce 1992 mě pozvaly československy myslící organizace, abych před velkým shromážděním promluvil na téma „Evropský význam 28. října“. Po slavnosti mne oslovil mladý muž a protestoval, že jsem pominul Moravu jako svébytné etnikum. Půjčil jsem mu svůj projev, aby mi ukázal, kde jsem tak učinil.

…smilování mistři kati, vtrhněte do mého těla, vytněte noži a meči kořen nebezpečí… zpívali v písni Herodes Berani v sedmdesátých letech a bezpochyby tak kriticky reagovali na rozmáhající se propotratovou mentalitu znormalizované společnosti.

Krysař z Novy spískal lákavou pohlednici z Kanady a málem jsme vyřešili romskou otázku. Chvíli to vypadalo, že půjde exportovat aspoň české problémy, když se nedaří vyvážet české zboží. Ale ani o ty nakonec nikdo nestál.

Téhož dne se dva z nich ubírali do vsi jménem Emaus, která je od Jeruzaléma vzdálená asi tři hodiny cesty, a rozmlouvali spolu o tom všem, co se událo. A jak to v řeči probírali, připojil se k nim Ježíš a šel s nimi. Ale něco jako by bránilo jejich očím, aby ho poznali. Řekl jim: „O čem to spolu rozmlouváte?“ Oni zůstali stát plni zármutku.

narostla na Zelený čtvrtek. Nejprve v LN dočetl jsem se, že vicepresident Al Gore normalizoval v Pekingu americkočínské vztahy (LN 27. 3. – Boeing vítězí nad disentem). A jako při každé správné normalizaci s komunisty, první co vzalo za své, byla solidarita s místními vězněnými.

Když se narodil Ježíš v judském Betlémě za dnů krále Heroda, hle, mudrci od východu se objevili v Jeruzalémě a ptali se: „Kde je ten právě narozený král Židů? Viděli jsme na východě jeho hvězdu a přišli jsme se mu poklonit.“ Když to uslyšel Herodes, znepokojil se a s ním celý Jeruzalém; svolal proto všechny velekněze a zákoníky lidu a vyptával se jich, kde se má Mesiáš narodit.

Testimonium špiritui Moraviensi ex externo

(svědectví moravského špiritusu zvnějšku)

aneb

… ani smrt nebere

(Ad Peter Morée, Rozkol?, Protestant 3/96)