Pavel Keřkovský

Sochy se kácí, svátky se ruší obtížněji

Masaryk měl důvtipný nápad, jak státně demokratický systém obohatit o dimenzi pravdy a svobody. Inicioval uzákonění státního svátku Jana Husa (21. 3. 1925). Nenabídl národu vítězného vojevůdce, ale postavu, které si vážili evangelíci, a díky Karlu Havlíčku Borovskému také někteří katolíci. Ve svobodné společnosti není obtížné odmítnout státně oslavované.

Inspirace starozákonní zvěstí

Důstojnost v rozdílnosti s podtitulem Jak se vyhnout střetu civilizací, tak zní titul knihy Jonathana Sackse, která se objevila na českém trhu letos v létě. Anglický originál vyšel již 2002. Druhým vydáním v roce 2014 se jen potvrdila aktuálnost knihy. Je prodchnuta nadějí, že je stále možné se vyhnout střetu civilizací díky iniciativám věřících.

Homo sovieticus mezi Bulgakovem a Alexijevičovou

Michail Bulgakov v románu Mistr a Markétka načrtl základní rysy nového sovětského člověka. Z křesťanské tradice přejal pouze postavu ďábla a svým paradoxně-symbolickým způsobem vyjadřování stopuje jeho působnost v rusko-sovětské společnosti dvacátých let minulého století.

Komu patří Evropa?

Na příchozí a hosty z jiných zemí, kteří se chtějí usadit v Evropě, se díváme s pocitem majetníků, kteří jsou nepříjemně rušeni. Násilí v Nizozemí, Londýně a Paříži nás utvrzuje v naší ostražitosti a vyvolává pocity marnosti. Dialog není možný. Každá mince má dvě strany, a ve společenských záležitostech to platí bohužel také.

Ruka pomáhající v zátěžových situacích

Michael Kocáb, vzdělaný hudebník, díky svým rodičům do určité míry vzdělaný též v psychologii a teologii, tvrdí v jednom ze svých rozhovorů těsně po vypuknutí seriálu VyVyvolení, že se na tento seriál dívá s velkým užitkem.

Nesnášenlivec nebo průkopník?

V Proscriptech (Protestant č. 6) Milan Balabán chválí i tepe Miskotteho průkopnickou knihu Edda a Tóra. Nejen autora, i překladatele chválí za povedené dílo – pamflet proti černému moru nacismu.

Současné náboženské tendence v pohledu kvalitativní sociologie

Sborník prací českých sociologů náboženství: Jaká víra? současná česká religiozita/spiritualita v pohledu kvalitativní sociologie náboženství je metodologicky soustředěn na zkoumání náboženských kvalit, kvantitativní záležitosti jsou až na druhém místě.

Nad troskami Nechuštána (pokračování rozhovoru nad článkem Rozbití Nechuštána?)

Dvojznačnost niternosti

Není zapotřebí stavět do protipolohy jako typické protestantské nešvary kritiku niternosti a chválu vnějškovosti. Nemusíme až k Lutherovi, stačí setrvat u Kalvína, aby se ukázalo, že v křesťanské zbožnosti jde o vládu Kristovu nad lidským srdcem i věcmi veřejnými.

Několik poznámek k reformaci

Kde začíná reformace?

Bylo a je zapotřebí reformace? – ptá se v Českém bratru 15/2004 profesorka Jana Nechutová, literární historička. Pochybuje, že čeští myslitelé, hnutí i církve 15. a 16. století přeskočili reformační laťku. Dosti hluboko za hlavním pelotonem zůstali nejen valdenští, ale i Jan Hus.

Sexuální zdrženlivost – čistota

1.Úvod

V křesťanských církvích se zabydlelo přesvědčení, že sexuální zdrženlivost, a zejména panenství a panictví připravují jednotlivce, a zvláště pak kněze, k pohotovější a kvalitnější službě církvi. Má prý více času, soustředěnosti a intelektuálních schopností pro takové záležitosti.

Tradice otců v Teologii a společnosti

Časopis Teologie & Společnost (pokračovatel někdejších Teologických sborníků z brněnského CDK) se v č. 2/2004 soustředí na téma „tradice otců“. Jde o obrat převzatý z biblického způsobu vyjadřování, kde pojmenovává vztah k tomu, co se má nebo nemá předávat.

Sekularizace je „zesvětštění“

Někteří zbožní s chutí proklínají sekularizaci, protože konečně nalezli viníka, který za všechno může. Nebýt jí, byli by lidé mravní, věřící, dokonce i vzdělaní. Civilizace by zase nalezla svůj ztracený řád.

Hutně, chutně

Tajem, vlastně velký tajem vyslovila v sobotu večer 27. března 2004 Barbora Hrzánová chvilku po té, co za roli Helenky ve hře Hrdý Budžes Divadla v Příbrami obdržela cenu Thálie v činoherním oboru. Citovala poměrně přesně z textu hry, a zcela v duchu humorné nadsázky, která z celého představení dýchá, jak se nedávno mohli přesvědčit i televizní diváci.

Co dělá naše jednání dobrým?

Tak se ptají již po století filosofové, aby zdůvodnili základy etické reflexe. Tak zní titul knihy Erica Fuchse, profesora etiky na univerzitě v Ženevě, vydané v nakladatelství Mlýn – Jihlava 2003, v čtivém překladu Josefa Lédla.

Pampeklec, koniliška a teologická krize

Zwei mal zwei ist fünf – Mein unbechenbares Leben seit 1914,

vydalo letos Evangelické nakladatelství v Lipsku, 380 str.

Pampeklec, koniliška a teologická krize

(k Rejchrtově Výzvě původního protestantismu, č. 4/03)

Potřebujeme herdu do zad

SOS – „zachraňte naše duše“ se volalo vždycky, když šlo o život. A ono také jde o život, když se mluví o duši, alespoň tak tomu často bývalo, pokud se duší nezačalo označovat „něco“ uvnitř člověka, co bylo považováno za nesmrtelné, sídlo rozumu, spojnici k věčnosti a věčným pravdám. Tělo se s tím mohlo hádat a vymlouvat se, že ono by to nedělalo, kdyby duše jen trochu chtěla.

Kázání Pavla Keřkovského

Texty: Genesis 4,19–24

Deuteronomium 31,19–22; 32,1–6

Izaiáš 12,1–6 (v. 2): Hospodin je síla má i moje píseň, stal se mou spásou.

Syndikovat obsah