Pavel Keřkovský

Ten kdo hekruje, svou duši troluje

Geometrie a matematika stály u kolébky filosofické logiky, jak dokládá Sokrates. Logické zákony pak rozpracoval Aristoteles, a zasloužil se tak o vytváření přesných pojmů na základě logicky přesné argumentace.

Charta 77 a evangelická Jednatřicítka

Božena Komárková v Zásadách ČCE (1966/1968) v kapitole Instituce, právo a stát píše o samosprávných iniciativách občanů, o evangeliu a právní kultuře, o představitelích světských institucí a jejich podřízenosti zákonu. Zneužijí-li ho, pak občané, jejichž svědomí je zjitřeno evangeliem, k tomu nemohou mlčet.

Kdo má z čeho maturovat?

Povinná maturita z matematiky se stala politickým tématem číslo jedna. Přesná a logická věda nenechala téměř nikoho chladným, ač ze zjištění, že např. 5 + 6 = 11 nikoho nepolije horkost ani nikomu nepřebíhá mráz po zádech. Jde prostě jen o správné tvrzení, logicky nevyvratitelné, tak jak je to v matematice běžné.

Křesťanské hodnoty

V Souvislostech Jana Pokorného (7. 12. 2016 – Křesťanství jako nástroj populistů?) se měly probírat křesťanské hodnoty v návaznosti na protestní dopis Synodní rady ČCE, který jasně vytyčil základní křesťanské hodnoty a odmítl populistické aktivity presidenta Miloše Zemana na zářijových svatováclavských slavnostech 2016, vedených kardinálem Dominikem

28. říjen, 17. listopad, 10. prosinec

V Souvislostech (2. 11. – ČT 2) se Jan Pokorný i Martin Škabraha se shodli na tom, že volby dnes nelze vyhrát programem T. G. Masaryka, byť z české otázky učinil otázku světovou.

Kdo zachránil jeden život, zachránil celý svět

Citátem převzatým z prastaré židovské tradice nazvala Ilona Borská svůj román o zakladateli dětského léčebného ústavu v Luži-Košumberku Františku Hamzovi (1868–1930), později profesorovi sociálního lékařství na brněnské Masarykově univerzitě. František Hamza zachránil stovky dětí postižených nemocemi dýchacích cest a tuberkulózou.

Ježíšova široká a úzká cesta – co se však děje pod dlažbou?

Z prvého souborného vydání básní Jana Škroba „Pod dlažbou“ jasně prorockým hlasem zaznívají dvě jeremiády. „Moskva“ křičí s Okudžavou, Jeseninem, Dostojevským i Hlinomazem o opuštěnosti lidmi i bohem, s refrénem „eli eli lema na kousku alobalu“. „Darknet“ prorocky rokuje o spravedlnosti.

Jeroným Pražský

Evropan, vzdělanec, kreativní buřič

Jde o krizi solidarity, o nic víc

Po planetárních katastrofách a někdy též uvnitř nich vznikají nové projekty. T. G. Masaryk v průběhu prvé světové války napsal pro legionáře Novou Evropu, která je podle některých politologů inspirující dodnes. Karel Popper utekl před nacismem do novozélandského exilu a vytvořil projekt Otevřené společnosti.

Kázání Pavla Keřkovského

Text: Skutky 11,1–3.15–18 Čtení: Skutky 10,24–36

Sk 11,1–3.15–18
O tom, že i pohané přijali slovo Boží, dověděli se apoštolové a bratří v Judsku. Když přišel Petr do Jeruzaléma, začali mu bratří židovského původu vyčítat: „Navštívil jsi neobřezané lidi a jedl s nimi!“

Křesťané a právo

Ježíš v „kázání na hoře“ bere sice vážně jen některá civilní práva římského státu, ale v zásadě nenabádá k anarchii. Učil, že některá civilní i náboženská nařízení nemáme dodržovat, pokud neslouží k pěstování solidarity v mezilidských vztazích.

Těžko říct, co je horší,

zda k brutálnímu násilí mlčící indický premiér Narendra Modi nebo křupanskou virózou permanentně postižený president Zeman, který násilí schvaluje šibeničně-vulgárními bonmoty. V obou případech si veřejnost i facebook poznenáhlu zvykají na skutečnost, že násilí je slučitelné s demokratickou politickou kulturou.

Interkulturní soužití

Ve svých předchozích pracích sledovala Dana Moree přerod totalitních stereotypů učitelů základních škol do otevřených a tvůrčích postojů osobností uvnitř transformované společnosti, včetně základních škol. V poslední knize Základy interkulturního soužití (Portál, 2015) zkoumá naši současnou transformovanou společnost.

Husité a umění

Milena Bartlová (viz např. Protestant 7/2013) patří k badatelům, kteří intenzivně zkoumají evropské středověké umění, a již více než jednu dekádu se zvláštním zřetelem k české reformaci. Mimo jiné je spoluautorkou representativního díla „Umění české reformace, 1380–1620,“ (Praha, Academia, 2010).

Valí se na nás nová totalita?

Pro pochopení přitažlivosti a inspirující síly nacismu je dobré si přečíst knihu Claudie Koonzové, Svědomí nacismu, Praha 2009. Je udivující, kolik vzdělaných a kreativních lidí se nechalo nachytat a nacismu podlehlo. Akademická půda nebyla vůbec imunní.

Nutná změna našeho přístupu k migrantům

„Nastal čas skoncovat s bulvárně-mediálním mlžením, že opakované a často neúspěšné pokusy několika stovek uprchlíků ilegálně vstoupit do Británie tunelem pod kanálem La Manche lze přirovnávat k lodní invazi chystané Hitlerem na podzim roku 1940.“ Takto se ozvalo britské veřejné mínění, reprezentované komentátorem Alanem Travisem z The Guardian (31. 7

Jan Hus i František z Assisi

Dva svědkové stále inspirující

Překonání strachu z kacířství

Hus se nepovažoval za výjimečný případ. Věděl o dalších, kteří usilovali o reformu církve. Proto si vážil dlouholetého přítele Jeronýma Pražského, který byl později popraven v Kostnici stejně potupným způsobem.

Byl Hus pro upalování kacířů?

Někteří lidé s velkým zadostiučiněním tvrdí, že Hus sice odvážně a neústupně bránil pravdu až do smrti, ale přece jen byl dosti naivní a zbytečně tvrdohlavý, protože svou neústupností ničeho nedosáhl, církev nezměnil. A prý se příliš nelišil od svých soudců, protože i on prý schvaloval trest smrti pro kacíře.

Celoroční půst

I křesťané občas hovoří o lidských právech, překonají-li svůj teologický ostych a „církevně-postně-sebeomezovací“ přesvědčení o nepřípadnosti přemýšlení o tom, nač má člověk právo.

Syndikovat obsah