Monika Žárská

Rumunsko jsme dosud vůbec neznali

Asi patnáct členů evangelického sboru v Praze 6-Střešovicích se 23. září vydalo na desetidenní zájezd auty do Rumunska. Hlavním cílem bylo Sibiu a tamější luterský sbor.

Nobelova cena pro Berthu Suttnerovou před sto lety

Vysokoškolští studenti tvrdí, že v životě její jméno neslyšeli. Nemůžu jim to mít za zlé, protože mně o ní ve škole také nikdo nevyprávěl. Ucelenější informaci jsem získala až v okruhu lidí, kteří se zabývají odkazem Přemysla Pittra.

28. říjen ve Vlašské

Poprvé v životě jsem se vydala na demonstraci, kterou jsem nechtěla podpořit, ale narušit. Svolala ji organizace Národní Odpor na dopoledne 28. října před německé velvyslanectví v Praze. Měla protestovat proti vazbě popírače holocaustu Ernsta Zündla.

Raúl Rivero: Důkazy spojení

Někdo chodí před kubánskou ambasádu demonstrovat za propuštění politických vězňů, někoho to vůbec nezajímá, nanejvýš bodře poznamená, že ty dvacetileté tresty stejně nic neznamenají, Castro nebude žít věčně, a pak je „budou muset pustit“.

Nezapomínat, rozlišovat, a proto odškodnit

Výročí konce války je pro Čechy a Němce zároveň výročím děje, který jsme si zvykli nazývat odsun. Úmyslně píšu děj a nikoli událost, protože odsun byl pro mnohé rychlou procedurou, pro jiné však měsíce trvající trýzní přesunů, internačních táborů a nucených prací, někteří Němci se vystěhovali až v pozdějších letech.

Vyprávění o cizince Rút na Vysočině

Setkávání Čechů a Francouzů nad Biblí má už svou tradici.

Hutně a chutně 2/2005

Všichni se radují z toho, že kubánští rodiče Liuver Saborit a Mayda Arguelles, kvůli kterým se dokonce 13. prosince 2004 demonstrovalo, se přece jen v lednu t.r. shledali se svými dětmi Yancarlosem a dvouletou Ivanou. Ta demonstrace se jevila jako marné gesto, bylo nás nejvýš třicet, nedostavila se žádná celebrita.

Protestor 2/2005

příloha časopisu Protestant 2/2005

O příchozí, hosty péči mějme

Chtěli byste žít bez rádia a noční lampičky?

Petice za návrat elektrických zásuvek na pokoje žadatelů o azyl v azylových zařízeních Ministerstva vnitra ČR

Vážený pan
Mgr. František Bublan
ministr vnitra ČR
Nad Štolou 3170 34 Praha 7-Letná

Rozhovor po třiceti letech podruhé

V Protestantu č. 4 jsme otiskli první část ankety jako pokus o rozhovor nad dokumentem Nové orientace z prosince 1973 (viz příloha Protestor; Protestant 9/03). K rozhovoru nad dokumentem, který byl plodem zhruba patnáctiletého teologického kvasu uprostřed ČCE a byl předložen jako podnět k obecné rozpravě, tehdy nedošlo.

Vzpomínka na velké utrpení

Flossenbürg je obec nedaleko našich západních hranic ležící v půvabné krajině s dominantou zříceniny středověkého hradu. V roce 1938 zde byl vybudován koncentrační tábor. Vedení SS si zvolilo Flossenbürg pro odlehlost místa a možnost těžby žuly. Byl to totiž tábor od začátku provozovaný jako výrobní podnik SS.

Setkání nad ojedinělým svědectvím

17. ledna v Brně a 22. ledna 2004 v Praze se konalo uvedení vězeňských textů Jaroslava Šimsy Úzkost a naděje. Vyšlo druhé doplněné české vydání a současně pod názvem Angst und Hoffnung německý výbor. V následujícím bloku vám zpřístupňujeme alespoň část toho, co při příležitosti tohoto uvedení bylo předneseno a napsáno.

Rádl a sudetoněmecké kontexty

Na rádlovské konferenci mě kromě příspěvku Hejdánkova a Löwensteinova zaujala zejména historička Eva Hahnová. Rozebrala knihu „Válka Čechů s Němci“ z hlediska jejího přijetí. Například K. Kroftu velice podráždila (Krofta: „…smutné vysvědčení o autorově soudnosti“). Ve zpolitizovaném prostředí vyhnaných českých Němců, tzv. sudetoněmeckém, je až do dneška velmi oceňována.

Stačí jen archivní fondy?

Dvakrát k historické studii „Nejpokrokovější církevní pracovník“

Kurzgespräch, víc než jedno německé kompozitum

V posledním lednovém týdnu se už tradičně koná farářský kurz Spolku evangelických kazatelů. V rámci kurzu byla představena metodika obsažená v nové emanovské knížce Krátký rozhovor v pastoraci a poradenství.

Miroslav Matouš: Přemysl Pitter a vyšší režie

Nový seriál České televize ukazuje, jak zmatená až bludná je představa jeho tvůrců o prvních letech Československé republiky, zároveň však přináší svědectví o tom, jak zmateně až bludně se utváří naše současnost, protože hloupost při nakládání s minulostí se musí projevit, není nevinná, nese ovoce!

Zapomenuté transporty

Zapomenuté transporty jsou čtyři dokumentární filmy (osudy Židů z Československa deportovaných do Lotyšska, Estonska, Běloruska a do Polska), které vznikly během deseti let ze čtyř stovek hodin materiálu a souborů fotografií získaných převážně z rodinných alb. Poslední ze snímků měl premiéru v roce 2009.

Hutně a chutně 10/2006

Při listopadových bohoslužbách v brněnském klubu Desert zněla jako evangelium Ježíšova výzva „neházejte perly před svině“. Vykladačské úskalí „kdo jsou ty svině“ vyřešil kazatel tím, že podal přehled svinských typů a míry jejich škodlivosti.

Syndikovat obsah