V 9. čísle loňského ročníku jsme předložili k diskusi dva texty ze Svatováclavského sympozia o pronásledování církví, Pronásledování církví komunistickým režimem od Václava Vaško a Promeškané příležitosti českobratrských evangelíků od Jana Zeno Dusa. Na Dusův text jsme dostali čtyři odezvy, které v této příloze zveřejňujeme.
Jako šestý svazek Knihovny Listů v nakladatelství Burian a Tichák v Olomouci vyšla útlá a sličná knížka „Laichterovo nakladatelství a projekt České dějiny“. Historickou studii Jiřího Lacha doprovází edice pojednání, dopisů a dokumentů z let 1894–1972, posbíraných z několika českých archivů.
S mimořádným zaujetím jsem přečetla obsáhlou recenzi překladu dokumentární knihy Anny Bikont My z Jedwabneho (Protestant 1/2010) o dosud málo známých rozměrech holocaustu na území Polska. Upozorňuji čtenáře Protestanta na studii Timothy Snydara: Holocaust, opomíjená skutečnost. Vyšla v posledním čísle minulého ročníku Listů. Zařazuje popisované události do širších evropských souvislostí.
První odboj vyhlásil proti Rakousku-Uhersku poslanec Tomáš G. Masaryk 6. července 1915 v Ženevě. Připojil se tím k českým a slovenským vojákům, kteří nechtěli bojovat na straně rakousko-uherské a pruské říše a přebíhali frontu. Ze zajatých vojáků se časem vytvořily legie. Byla to armáda ještě neexistujícího státu. Její boj na frontách 1.
Filosofický ústav Akademie věd vydal sborníček (114 stran) studií Erazima Koháka, Marka Hrubce, Tomáše Tožičky a dalších spolu s kázáním „Mám sen“ pod názvem „Martin Luther King proti nespravedlnosti“(2010). Je to jedinečná připomínka Kingova zápasu nám, kteří jsme byli jeho současníky, i mladším, kteří jste o něm možná ani neslyšeli.
V roce 1997 vyšel sborník dokumentů a vzpomínek „Po dvaceti letech“, věnovaný Chartě 77. Mimo jiné je v něm uveřejněno překvapivé svědectví Petra Uhla. V únoru 1977 byl přítomen dvouhodinovému rozhovoru – sporu – Jana Patočky a Jiřího Hájka, dvou mluvčích Charty 77 (po zatčení třetího, Václava Havla, v lednu 1977).