Martin Šimsa

Diskuse o české otázce

Česká společnost byla na konci 19. století kulturně a národnostně konstituovaná, ekonomicky byla vyspělou částí Rakouska-Uherska, chyběl jí vlastní stát. Motorem národního obrození byl kulturní nacionalismus a občanská společnost (Hroch, Urban, Löwenstein). Měla zastoupení v říšském parlamentu, ale její postavení nebylo po rakousko-uherském vyrovnání (1867) rovnoprávné s Němci a Maďary. Filosof a sociolog T. G. Masaryk napsal Českou otázku (1895), která se stala podnětem k debatám, jež se vedou dodnes.

Svátek hermeneutiky

Ve dnech 31. 10. až 3. 11. uspořádalo Centrum biblických studií pod vedením prof. Pokorného na ETF UK mezinárodní konferenci Philosophical Hermeneutics and Biblical Exegesis. Magnetem konference byla přítomnost francouzského filosofa Paula Ricoeura, který naši zemi k radosti filosofů i teologů navštěvuje v posledních letech čím dál častěji.

Nenásilné hnutí lidských práv Charta 77 v kontextu českých dějin a filosofie

Jako další příspěvek ke 40. výročí Charty 77 přinášíme text filosofa Martina Šimsy, proslovený na univerzitě v Torontu 30. ledna 2017. Setkání na univerzitě se konalo z podnětu Aleše Březiny, od nějž pochází název příspěvku. Závěrečné doplnění je reflexí pro čtenáře Protestanta.

Demokracie a víra

Datum 1. ledna není spjato pouze s Novým rokem, ale též vznikem České republiky v r. 1993. Její výročí jako by se utápělo v dozvucích Silvestra, přitom letos dovršila „plnoletost“. Byť se čas společnosti a jednotlivého lidského života v mnohém liší, přece je důvodem k zásadnějšímu připomenutí, např. co pro nás znamená demokracie.