Martin Šimsa

Bratr Miroslav Janáček v Kostnických jiskrách č. 30 prokázal ve svém pseudohistorickém apokryfu nepopiratelné literární vlohy.

Naše demokracie se dnes potácí mezi nacionalismem a populismem. Může však být bez nich? A co vůbec demokracií myslíme? A co myslíme nacionalismem a populismem?

Za tuto volnou interpretační úvahu nese odpovědnost pouze její autor, ne Ladislav Hejdánek, který ji pouze inspiroval a nemá možnost se bránit proti tomu, co se s jeho myšlenkami a úvahami děje.

Nepřetržitě žijeme nejdelší dobu v našich dějinách v demokratické republice, tedy třicet let, a když k tomu připočteme dvacet let první republiky, tak bychom se dostali na masarykovských padesát let trvání demokracie. Ale ovšem nebylo to padesát let klidného a nepřetržitého vývoje, ale vývoje přetrženého padesáti lety horké a studené války, nedemokratických, diktátorských režimů.

Česká společnost byla na konci 19. století kulturně a národnostně konstituovaná, ekonomicky byla vyspělou částí Rakouska-Uherska, chyběl jí vlastní stát. Motorem národního obrození byl kulturní nacionalismus a občanská společnost (Hroch, Urban, Löwenstein). Měla zastoupení v říšském parlamentu, ale její postavení nebylo po rakousko-uherském vyrovnání (1867) rovnoprávné s Němci a Maďary. Filosof a sociolog T. G. Masaryk napsal Českou otázku (1895), která se stala podnětem k debatám, jež se vedou dodnes.

Klade si někdo v naší zemi otázku, co znamená Evropa a zda jsme Evropané? Klade, ale její pokládání zaniká za otázkami po hrubém domácím produktu jednotlivých členských i kandidátských zemí, a to nejen u nás, ale i v ostatních evropských zemích.

Paní profesorka Božena Komárková by se v těchto dnech dožila sta let.

Ve dnech 31. 10. až 3. 11. uspořádalo Centrum biblických studií pod vedením prof. Pokorného na ETF UK mezinárodní konferenci Philosophical Hermeneutics and Biblical Exegesis. Magnetem konference byla přítomnost francouzského filosofa Paula Ricoeura, který naši zemi k radosti filosofů i teologů navštěvuje v posledních letech čím dál častěji.

KRITIKA LUTERSTVÍ A THEOLOGIE KRIZE