Jáchym Gondáš

Pro homine 2019 / Bděle

Každý, kdo někdy mluvil tváří v tvář většímu shromáždění posluchačů, nese si v sobě zkušenost rozmanitosti jejich výrazů. Ne nadarmo byla tvář vnímána jako zrcadlo ducha – jako projekční plátno dějů, které se odehrávají v nitru člověka. Více než mnohostránkový test inteligenčního kvocientu nám o druhém poví krajina jeho tváře, vnitřní světlo pohledu a drobný pohyb obličejových svalů. Tvář je baseballová rukavice očekávající a uchopující myšlenku, která se přiblížila po nevypočitatelné dráze. Inteligence je zapsaná v živé a bdělé tváři.

Když se kácí les

Baptisté nikdy v Čechách nebyli velkým společenstvím. Duchovní tradice, kterou ve svém pojetí církve reprezentovali a dodnes (byť poněkud nejistě a roztřeseně) reprezentují, zůstává v našich krajích menšinovým a trochu exotickým žánrem. Možná, že i tato těžko únosná a pro někoho frustrující menšinovost je příčinou současné krize, kterou prochází Bratrská jednota baptistů. Metaforicky by bylo možné říct, že v lese – nebo spíš drobném remízku – českého baptismu se prohání vichr, který v už tak dost řídkém porostu hrozí napáchat veliké škody.

Popraskaná fasáda

Před osmnácti lety jsem v Národní galerii shlédl velkou výstavu Jiřího Koláře. Procházel jsem tenkrát pomalu mezi jednotlivými kolážemi a objekty a silně v nich vnímal nejen Kolářovu výjimečnou invenci a uměleckou odvahu, ale také něco, co by se s nadsázkou dalo označit jako „duch doby“.

Odmítám závislost na „internetizovaném“ obrazu světa Protestant Út, 07/11/2017 - 12:41

U Jakuba Orta vyvolal můj článek emoce (viz Pt 8, str. 4 a 5). „Zvedl jej ze židle“. A možná právě proto i mně přisoudil vysokou míru emocionality.

Sakrální budka

Francouzský spisovatel Georges Bataille ve svých knihách Prokletá část a Teorie náboženství sledoval stopu postupné desakralizace světa. V postavách Luthera, Kalvína a dalších reformátorů rozpoznával rostoucí ostych před zbožštěním stvoření, který vedl k postupnému zesvětštění politiky, kultury, sociálních vztahů i každodenního lidského jednání.

Pro homine 2015 / Marně

Dnešním textem se uzavírá cyklus, ve kterém jsem se pokoušel přemýšlet nad některými příslovci v kontextu Bible a křesťanské tradice. Za slovo, které by snad mohlo vyjádřit lehce bilanční charakter této závěrečné úvahy, volím „marně“. Nejistota smyslu je totiž nakonec to, co nutně provází každou myšlenkovou práci – v teologizujících žánrech dvojnásob.

Pro homine 2015 / Pozdě

Mnohokrát bylo zdůrazněno, že biblické pojetí času v sobě zahrnuje nejen triviální časový tok neustálého plynutí, ale také čas „příhodný“ – kairos. Tento čas vychází z každodenní lidské zkušenosti – z cyklických proměn přírody odměřovaných zlomovými událostmi života zemědělské komunity.