Jáchym Gondáš

Popraskaná fasáda

Před osmnácti lety jsem v Národní galerii shlédl velkou výstavu Jiřího Koláře. Procházel jsem tenkrát pomalu mezi jednotlivými kolážemi a objekty a silně v nich vnímal nejen Kolářovu výjimečnou invenci a uměleckou odvahu, ale také něco, co by se s nadsázkou dalo označit jako „duch doby“.

Sakrální budka

Francouzský spisovatel Georges Bataille ve svých knihách Prokletá část a Teorie náboženství sledoval stopu postupné desakralizace světa. V postavách Luthera, Kalvína a dalších reformátorů rozpoznával rostoucí ostych před zbožštěním stvoření, který vedl k postupnému zesvětštění politiky, kultury, sociálních vztahů i každodenního lidského jednání.

Pro homine 2015 / Marně

Dnešním textem se uzavírá cyklus, ve kterém jsem se pokoušel přemýšlet nad některými příslovci v kontextu Bible a křesťanské tradice. Za slovo, které by snad mohlo vyjádřit lehce bilanční charakter této závěrečné úvahy, volím „marně“. Nejistota smyslu je totiž nakonec to, co nutně provází každou myšlenkovou práci – v teologizujících žánrech dvojnásob.

Pro homine 2015 / Pozdě

Mnohokrát bylo zdůrazněno, že biblické pojetí času v sobě zahrnuje nejen triviální časový tok neustálého plynutí, ale také čas „příhodný“ – kairos. Tento čas vychází z každodenní lidské zkušenosti – z cyklických proměn přírody odměřovaných zlomovými událostmi života zemědělské komunity.

Pro homine 2015 / Naposledy

Ve slavném zlomku B 91 z díla efezského myslitele Hérakleita se píše: „Nelze vstoupit dvakrát do téže řeky.“ Tato věta zdá se shrnovat zkušenost neopakovatelnosti života. Zkušenost výjimečnosti a nenahraditelnosti každého okamžiku, každého setkání, každé vteřiny existence. Všechno co se děje, okamžitě uplývá a nikdy se už nevrací ve stejné podobě.

Pro homine 2015 / Nově

Jeden z největších paradoxů křesťanství není ukrytý v rozporných a složitých teologických větách, ale je nepřehlédnutelně očividný každou neděli. Evangelijní zvěst, která se ohlašuje jako Verbum Novum – jako radikálně nové slovo promluvené Bohem ke světu, je zvěstována v neodeznívající ozvěně. V dospělosti si často dokážeme tuto skutečnost zastřít natolik, že ji skoro nevnímáme.