Pokřtěný bankéř Schwarzkopf zasnoubil svého syna s dcerou zámožného Egona Kohna, který taky před pár lety přestoupil na křesťanskou víru.
„Takového zeťe jsem si vždyčky přál,“ pochvaluje si spokojeně Kohn v kruhu přátel, kteří mu blahopřejí. „Bohatého křesťanského mladíka z dobré židovské rodiny…“
V oddílu vlaku z Čenstochové do Varšavy se mluví o slavných lidech. U okna sedí židovský inteligent, který co chvíli poznamenává, jakého původu jednotlivé osobnosti jsou.
„Zamenhof…“
„Žid.“
„Spinoza.“
„Žid.“
„Kolumbus…“
„Maran, pokřtěný španělský žid.“
„Mickiewicz…“
„Matka pokřtěná židovka.“
Dáma, která sedí na protějším sedadle, vykřikne podrážděně:
„Ježíšmarjá…“
„Taky židi!“
***
U Zdi nářků v Jeruzalémě stojí bohatý žid a modlí se: „Pane, dej, ať se mi tenhle obchod podaří, abych si mohl koupit nový automobil!“ A zase: „Pane, dej, ať se mi tenhle obchod podaří, abych si mohl koupit nový automobil!“
Najednou přijde chudák, postaví se vedle něho a začne se modlit: „Pane, nech mě vydělat několik šekelů, abych mohl koupit dětem chleba!“
Boháč sáhne do kapsy, vyndá několik šekelů, strčí je chudákovi do ruky a povídá: „Nerozptylujou mi ho takovejma maličkostma!“
František Kafka, Židovské anekdoty, Praha 1991