psáno pro vévodkyni Markétu Brunšvickou roku 1519 – výňatky
Význam nebo účinek této svátosti je obecenství všech svatých, proto se běžně nazývá synaxis nebo communio, tj. obecenství a communicare znamená latinsky toto obecenství přijímat, místo čehož říkáme „jít ke svátosti“. Z toho plyne, že Kristus se všemi svými svatými je jedním duchovním tělem stejně jako lid jednoho města tvoří jednu obec a jediný celek a každý občan je účastníkem druhého i celého města. Všichni svatí jsou tedy údy Krista a církve, jež je duchovní věčné Boží město a kdo je přijat do tohoto města, ten je prohlášen za přijatého do obce svatých a vtělen do duchovního těla Kristova a učiněn jeho údem. Přijetí této svátosti v chlebu a vínu není tedy ničím jiným, než přijetím jistého znamení tohoto obecenství s Kristem a se všemi svatými a vtělením v ně. Toto obecenství spočívá v tom, že všechny duchovní statky Krista a jeho svatých se udílejí a jsou společné tomu, kdo tuto svátost přijímá a na druhé straně se stávají společnými také všechna utrpení a hříchy a láska se tedy zažíhá láskou a sjednocuje se s ní. A abychom zůstali při hrubém a názorném podobenství: Jako se ve městě stávají pro každého občana společnými jméno, čest, svoboda, obchod, zvyky, mravy, pomoc, podpora, ochrana a podobné věci a naproti tomu i veškerá nebezpečí, oheň, voda, nepřítel, umírání, škody, nařízení apod. Neboť kdo chce společně užívat, musí nést i společné výlohy a lásku vyrovnávat láskou.
Když jsi tedy přijal tuto svátost nebo jí chceš užívat, musíš zase naopak nést nehody obce spolu s ní, jak již bylo řečeno. Kristu v nebi a andělům spolu se svatými neškodí nic kromě toho, když se děje újma pravdě a Božímu slovu. Ba zasahuje je, jak bylo řečeno, každé utrpení všech svatých na zemi a vše, co je jim milé. Tu nyní musíš své srdce oddat lásce a naučit se, že tato svátost je svátostí lásky a pomoci a prokazovat zpětně lásku a pomoc Kristu v jeho potřebných.
Zde tě musí bolet veškerá neúcta ke Kristu v jeho svatém slovu, veškerá bída křesťanstva, každé nespravedlivé utrpení nevinných. Toho všeho je na všech místech světa nadbytek. Zde musíš bránit, jednat, prosit, a když už nic jiného nemůžeš dělat, mít alespoň srdečný soucit. Hle, to znamená nést nehody a protivenství Krista a jeho svatých spolu s nimi. Tak se uskutečňuje Pavlův výrok (Gal 6,2): „Jedni druhých břemena neste a tak plňte zákon Kristův.“ Hle, tak neseš všechny a oni zase nesou tebe a všechny věci jsou společné, dobré i zlé.