Jakub je prvním farářem ve Farním sboru ČCE v Libni. Působí také jako člen farářské dvojice, která si říká Pastoral Brothers. PB spolu natáčeli katechetická videa na YT od roku 2018. K tomu se z nich stali křesťanští influenceři na sociálních sítích. Sleduje je napříč sociálními sítěmi desetitisíce lidí. Za svou činnost obdrželi v roce 2022 stříbrnou medaili předsedy Senátu ČR. V poslední době jsou známí díky svému podcastu Beer&Bible, podporou queer komunity nebo Výzvě za odvolání Aliance pro rodinu ze struktur státu kterou již podepsalo přes 17 000 lidí.
Pastoral Brothers – co to je a o čem to je? Tedy jak bys vás představil čtenářům, které vaše produkce míjí?
Jsme dva faráři, kteří před pěti lety začali natáčet katechetický materiál na Youtube. Chtěli jsme být zábavní křesťanští jůtubeři. To se nám povedlo. Začala si nás všímat široká veřejnost napříč náboženským spektrem. Pomocí obrázkových vtipů (memů) a tweetů glosujeme společenské a politické dění. Natáčíme podcasty, ve kterých vykládáme obtížná biblická místa, napsali jsme dvě knihy, jezdíme na besedy atd.
Co ti dává sílu? Jaká je tvoje motivace? Vím, že dostáváš mnoho hejtů, člověk to přece nemůže vydržet moc dlouho…
Na začátku byla motivace taková, že si vytvoříme katechetický materiál pro naše mládežníky – s nimiž pracujeme. Což pak i používáme, když máme katechezi. Ale postupně se ukázalo, že nejmladší generace nás vůbec nesleduje, to jsme zjistili asi po půl roce. Během toho půl roku jsme zjistili, že nás poslouchají lidi, kteří jsou podobného věku jako my. Museli jsme si říct, když ty sledující máme – a ze začátku to rostlo hodně, musíme se o ně starat. Třeba i nahrazovat ty, které jsme naštvali.
A vzhledem k tomu, že nás začali sledovat lidé z různých částí náboženského spektra, se z toho stal projekt částečně misijní. Neděláme vše proto, abychom sehnali nové věřící. Ale má to i tento efekt. Když se sdílíme se svou vírou upřímně, tak se nechají pozvat.
Jde sdílet víru s humorem?
Ano, narážíme. Věřící lidé často humor nesnesou. Pro nevěřící jsme až moc cool a je to trapný. Někteří věřící to zas považují za rouhání. Ale řekl bych, že to závisí na církvi. ČCE je na tom dobře. Pro obrovskou část katolíků jsme byli zjevení: to je super, že to děláte, my nemůžeme. Tvůrci satirického církevního webu Tisíckráte (http://6b.cz/siwA) se maskovali, aby vůbec mohli fungovat normálně.
Je škoda, že věřící často humor nedokážou pochopit…
Humor blokuje ekumenické vztahy s lidmi, kteří na ten humor nejedou. Jsou konzervativci, s nimiž si můžeme dělat legraci z politiky, ale ne z homosexuality. Takže jsme zklamávali postupně všechny.
Zároveň ale humor odbourává zdi a předsudky u lidí, kteří měli za to, že víra je jen konzervativní a bez humoru. Nejčastější reakce z těch pozitivních: vy jste takoví hodně lidští a empatičtí.
Proč jsme jako křesťané tak konzervativní?
Asi za tu konzervativnost může nějaký kulturně historický relikt. Přitom Ježíš právě ten konzervativní model církve rozbil. Nicméně jsme si zakonzervovali Ježíše.
Pozvali jsme lidi na našem facebooku na kurz. Představovali jsme Ježíše jako exorcistu, léčitele, jako rebela. To všechno podle bible můžeme o Ježíšovi říct. Nemůžeme říct, jestli byl levičák, pravičák, jakou měl pleť. Ježíšova poprava proběhla v prorocké tradici, nebylo to úplně politické. Jako když si Ozeáš měl vzít prostitutku apod. Ale nelze z toho odvodit, jestli byl levičák nebo pravičák. Společně jsme během toho kurzu došli k tomu, že představy o Ježíšovi bývají plné předsudků. Buď je to ten hodný pán, nebo naopak ten konzervativní, přísný. Odrážel jsem se od zvěsti blížícího se Božího království. To platí pro všechny. A Ježíšovo uzdravování je realizací jeho kázání.
Mělo to pak i důsledky nábožensko-politické. Protože když je Bůh nablízko každému, nemá na něj monopol vládnoucí (kněžská) elita. Má to finanční dopad. Oni z toho měli prachy.
Co ti tedy dává sílu?
Když přichází hejty (nenávistné reakce – pozn. red.) z různých stran, naučil jsem se s tím pracovat, neberu si je osobně. Nejsou jich stovky, občas spíš desítky – např. v době, kdy jsme veřejně kritizovali Alianci pro rodinu. Mažu je. Během dvou kliků je smazáno.
Ze začátku jsem měl ambici něco vysvětlovat. Asi dvakrát se mi povedl úspěch. Ukázalo se, že ten člověk měl v obou případech negativní zkušenost s církví. Jinak to nemělo smysl. Věnovali jsme se třeba hodinu jednomu člověku, ale nakonec mi řekl, že jsem kacíř.
Co Leviticus 18? Argumenty konzervativních křesťanů většinou zůstanou pevně zakotveny zde.
Jednak texty mají nepřenositelný kontext. Pointa je přenositelná, ale kontext ne. Bylo to psáno v patriarchální společnosti, která dnes neexistuje. Když muž ležel s mužem „ležením ženským“, tak ho to snižovalo na úroveň ženy. Druhá věc, která s tím souvisí, stojí jen o pár řádek níž, než jsou verše o odkrývání nahoty dcery a švagrové a tety. Je to zákaz sexuálního zneužívání. Je to psáno mužem pro muže: aby se nechovali násilně k ženám ve svém okolí. Stojí to v kontextu sexuálního zneužívání a násilí. Není tam nic o rovnoprávném vztahu dvou mužů, kteří se mají rádi.
Další texty jsou součástí Zákona svatosti – a tam je to zas v náboženském smyslu, např. homosexuální prostituce. (Lv 20,13)
Nemám už ale ambici konzervativní křesťany o něčem přesvědčovat. Když zveřejním jakýkoli LGBT příspěvek kamkoli, většinou přijde nějaká reakce typu: Díky, že jste to tam dali, myslel/a jsem si, že mě Bůh nemá rád, a mě váš názor pomohl. Pro tyto lidi má obrovský smysl to dělat. Dostáváme spoustu hejtů, ale najednou přijdou dva lidi během 14 dnů a chtějí pokřtít. Pro tyto lidi tady jsem. A jsem tu pro lidi, kteří by odešli z církve, protože se setkávají s negativním obrazem Boha. A tito lidé mají nás a mohou si říci: tito faráři to mají jinak.
Jsi konzervativní?
Sám sebe vnímám jako konzervativce, ale inkluzivního typu.
Co to dnes znamená „inkluzivní konzervativec“? To se moc často neslyší…
Konzervativec inkluzivního typu je člověk, který pro sebe drží konzervativní hodnoty jako je věrnost partnerovi, zodpovědnost svůj život, solidarita s potřebným, láska atd. Zároveň tyto hodnoty nikomu nevnucuje a je schopen do nich zahrnout každého, kdo je ochoten je sdílet (bez ohledu na barvu pleti, pohlaví, sex. orientaci nebo identitu, národnost atd.). Jsem schopen pozvat kohokoli, kdo má zájem. Nemám potřebu exkluzivity.
Proč se chceš podílet na projektu církve?
Měl jsem sám potřebu v mládí praktikovat svou víru. Přečetl jsem si bibli a najednou jsem se pídil po církvi. Vůči katolické jsem měl předsudky a měl jsem obrovské štěstí, že jsem narazil na evangelíky. Postupem let jsem zjistil, že existuje nějaká Církev bratrská. Pořád zakládali nové sbory, kam přicházeli noví lidé. Vypadali cool. Ale skrývali ten svůj konzervativismus pod liberální formou. Naše církev je demokratická, diskutující – ale forma, kterou o tom mluvíme, je tak konzervativní, tradicionalistická… Je to škoda!
Dokážeme mluvit o Ježíšovi jako o rebelovi, umíme vtipkovat o víře, faráři vtip dokážou nacpat do kázání, dokážeme přijímat lidi z okraje společnosti. Proč to ta společnost neví? Proč neví, že existujeme? Kdyby to společnost věděla, že jsou i jiní křesťané než tradicionalističtí, exkluzivní konzervativci, tak by možná ti, kteří mají o víru zájem, měli kam přijít, a ti co o ni zájem nemají, by aspoň věděli, že s námi se dá normálně mluvit.
Kdyby česká společnost byla informovaná i o nás evangelících, nemusel bych dostávat takové hejty.
Tvoje teologická východiska jsou taková, že tě dovedla k tomu, aby ses postavil proti Alianci pro rodinu.
To naše vystoupení přineslo docela velkou vlnu odporu. Farář má spojovat! Vytýkali nám. Tento požadavek je ale v určitých chvílích falešný.
Ale naše petice především přinesla obrovskou vlnu podpory. Původně to byla výzva jen pro některé představitele církví. Ale najednou poptávka byla obrovská. První týden to nasbíralo 13 tisíc podpisů, dodnes 17 tisíc. Potřebu to podepsat měli převážně katolíci. Ti lidé chtěli nahlas říct: Tohle se neděje v našem jménu. Předsedkyně Aliance pro rodinu dostane ocenění od kardinála Duky. A ve výsledku v parlamentu lobuje lživými metodami proti lidem. Dehonestace lidí není přece projev křesťanství.
Ale když já si dělám z lidí jako je předsedkyně Aliance Jochová srandu, tak je podle někoho přece dehonestuji. Je otázka, jestli farář může používat bez skrupulí formu: sarkasmus a ironii.
Ale na druhou stranu jsem si uvědomil důležitou věc: když budu mluvit vážně, hejty nezastavím. Např. Tomáš Halík mluví vážně a hejtů má víc než my. A když jsme vážně napsali petici, tak těch hejtů přišla taky velká spousta.
Podporuje vás vedení církve?
Vedení církve nás naprosto podporuje. Nicméně jeden z nadřízených nám řekl něco ve smyslu: Hele, kluci, trošku klid. Ale nebylo to úplně ve zlém. Spíš s ohledem na ostatní členy ekumeny. Je tam často povolen jen takový ten cimrmanovský humor, který neurazí nikoho.
Pohybujete se tedy s Karlem na hranicích, na tenké ploše.
Snažím se vyrovnávat. Ne vždy jsem v kázání provokativní. Když tam provokaci dát, tak se snažím po troškách „drobit“. Nebo v těch vtipných videích jsme „drobili“ sprostými slovy. Protože nám chodily hejty: farář nesmí mluvit sprostě.
Jednou jsem v kázání vyjmenoval Zemana, Babiše, Okamuru a dva lidi vstali a odešli. To bylo ten týden, kdy se Okamura s Babišem vyjadřovali proti Letům a Zeman byl soudem uznaný jako lhář. Tito lidé přece legitimizovali lež jako běžný komunikační prostředek ve společnosti!
Jaký je rozdíl mezi konzervativním pohledem na manželství a progresivním, které zastáváš?
Podle konzervativního pohledu je v bibli popisován pouze heterosexuální svazek. Proto nemůžeme mluvit o homosexuálním svazku jako o manželství.
Můj progresivní názor spočívá v přesvědčení, že do tohoto svazku můžeme zahrnout i homosexuály, protože oni touží po tom stejném jako heterosexuální páry. Po důvěrném láskyplném celoživotním vztahu. Ano v Bibli není žádný homosexuální pár rovnocenný atd. Ale v současnosti homosexuální rovnocenné a láskyplné páry máme. Proto je u spousty fenoménů, které v Bibli nemáme, ale máme je teď, třeba postupovat analogicky.
V bibli třeba nemám kočky. Ale jsou tam jiná zvířata. Křesťan ale může chovat i kočku.
Tento tvůj názor je vedením naší církve podporován?
Náš projekt má podporu církve, ale ne kvůli názorům. Ani na synodní radě nemůže vzniknout konsenzus na všech tématech. Ale vcelku máme prostor říkat to, co je pro nás důležité. Mohli jsme si také podat grant na technické vybavení, který byl v církvi schválen.
I v naší církvi se objevují názory, že se některé věci nesmí, občas dostaneme nějaký dopis třeba od některého presbytera apod.
Krásná výsada ČCE je, že člověk bez ohledu na názor zde může fungovat. I to usnesení synodu je takto postaveno: ti faráři, kteří chtějí, tak mohou žehnat homosexuálním párům a ti, kteří nechtějí, tak nemusí. Krásně to odpovídá naší církevní identitě.
Co jste si slibovali od petice proti Alianci?
Ta výzva už splnila účel. Křesťané se ozvali, že Aliance nemluví ve jménu křesťanství. Od té doby jsem o Alianci moc neslyšel. To je dobrý důsledek. Asi jsem si od toho víc nesliboval. Myslel jsem si, že se k tomu politici postaví líp. Deklarovali, že povedou jinou politickou kulturu, než byla vláda Babiše. Poslanec Král se vysmál počtu podpisů – 17 000 mu přišlo málo, aby se něčemu takovému vůbec věnoval. A ministr Jurečka od toho dal ruce pryč. Řekl, že s Aliancí nemá nic společného. Na MPSV prý Aliance nijak nepůsobila, ale to je lež. Byli poradci pro rodinnou politiku (ovšem bez erudice, kvalifikace, Jochová studovala historii). A premiér a ministr Blažek se k tomu vůbec nevyjádřili. Nechtěli si s tím špinit ruce. Když jsem byl pozván do Událostí komentářů, tak tam z politiků nikdo nepřišel. Dali od toho ruce pryč. Byl tam jen politolog. Chtěli se tím promlčet, což se jim povedlo.
Jakou čekáš budoucnost, pokud jde o úmluvu, popř. manželství pro všechny?
Jdu teď do Senátu povídat o biblických východiscích vztahu k násilí a genderu vzhledem k Istanbulské úmluvě. Správně se jí říká Úmluva proti násilí, ne Istanbulská úmluva.
Myslím, že v současné parlamentní konstelaci neprojde ani jedno. Jak úmluva proti násilí, tak manželství pro všechny ovšem jednou v budoucnu nakonec projdou. Proto jsem rád, že my evangelíci jsme k tomu došli už nyní.
Bohužel odpůrci Istanbulské úmluvy mají obavy z nějakého virtuálního strašení „genderovou ideologií“. Ale v té úmluvě nic takového není. Je potřeba vzít vážně termíny. Např. gender a pohlaví: biblické postavy porušují dobové genderové představy. Debora (žena – prorokyně), David (zženštilý, vztah s Jonatanem), Ježíš – který nebyl ženatý, neměl děti. Jako prorok a kazatel měl za úkol vyhýbat se hříšníkům a žít v askezi. Genderová role se často zaměňuje s pohlavím. Pohlaví jsou dvě. A to říká i dnešní věda. Ale genderových rolí je milion a máme s nimi společenský problém.
Jako společnost máme problém, že na některé věci nemáme jazyk. Někteří lidé se neidentifikují s genderovou rolí, která se od nich očekává. Holka se např. neztotožňuje s očekáváním, že bude mít ráda růžovou apod. A klidně se může stát, že nakonec dojde k tomu, aby jí raději ostatní říkali třeba „my“. Ale to je role.
Já jako křesťan s tím mohu dělat jen to, že toho člověka respektuji. Já s ním nejsem v sexuálním vztahu. Jde mi na prvním místě o jeho lidskou důstojnost.
Co tě v bibli nese, co ti dává sílu do budoucna?
Motivuje mě verš z listu Galatským: Není už rozdíl mezi židem a pohanem, otrokem a svobodným, mužem a ženou. Vy všichni jste jedno v Kristu Ježíši. (Vy jste byli povoláni ke svobodě, bratří. Jen nemějte svobodu za příležitost k prosazování sebe, ale služte v lásce jedni druhým.)
My se plácáme v hádkách o vše možné, ale Bůh si to na konci časů přebere.
Připravil Petr Turecký