Je to již páté vydání, počítáme-li obě samizdatová vydání před rokem 1989. Za tento román získala Eva Kantůrková v roce 1989 Cenu Jana Palacha.Teď vyšel ve vydavatelství Ideal na 460 stranách. Vydavatel ke knize, která má podtitul Příspěvek k národní identitě, připojil hlasy z roku 1988 v diskusi na téma „Je Hus ještě aktuální?“ A tak tu můžeme číst zamyšlení Milana Šimečky, Františka Kautmana, Miloše Rejchrta, Jana Dusa st. (narozeného 1903), Bohumíra Janáta, Boženy Komárkové, Josefa Zvěřiny, Jana Šimsy a Jaroslava Mezníka. A také, co při diskusi napsala autorka.
Miloš Rejchrt, muž spravedlivý, vystihl s pomocí citace Amedea Molnára, jak česká historiografie „Husovi hodně dluží“. A jak v tomto smyslu to byla kniha v roce 1988 vzácná. A vzácnou i za těch dvacet let zůstala, dodávám já. Její zvláštností je, že nepomíjí jednotlivé osoby dramatu ani dramatické události v životě, díle i smrti Mistra Jana, ale úporně hledá v jeho textech i v hlasech současníků, v čem spočívala jeho pře a proč tak úporně hledal pravdu, která by křesťany všechny, církev i Čechy (Evropu, svět?) vysvobodila. Do tajemství tehdejších traktátů a polemik ji uváděl bratr Josef Zvěřina, římsko-katolický kněz.
Ostatně i na uvedení knihy v nakladatelství Academia seděli dne 18. prosince 2008 vedle sebe dva faráři: římsko-katolický kněz František Bublan, bývalý ministr vnitra a českobratrský evangelický farář Jan Šimsa. Z toho měla autorka mimořádnou radost a viděla v tom i hlubší symboliku. Ostatně ředitel nakladatelství Ideál Dr. Lajda považuje knihu nejen za příspěvek k národní identitě, ale i k národnímu smíření. Bublan ostatně pronesl civilní kázáníčko o hledání pravdy, kterou nemůžeme vlastnit, „mít“, ale musíme ji stále hledat. Také kniha je uvedena citací: „…hledej pravdu, slyš pravdu, uč se pravdě, miluj pravdu, braň pravdu až do smrti, neboť pravda tě vysvobodí…“
Navíc má pěknou vazbu, s originálním přebalem, na nějž byla použita reprodukce obrazu Alfonse Muchy Mistr Jan Hus v kapli Betlémské ze Slovanské epopeje. Mezi ilustracemi najde pozorný čtenář i reprodukci Stížného listu českých a moravských pánů do Kostnice z 2. září 1415. A doví se, že jediný jeho exemplář je uchován na univerzitě v Edinburgu a byl otištěn s laskavým svolením vlastníka dokumentu.
Kniha je nejen úvodem k poznání diskusí v patnáctém století, ale i náznakem diskusí druhé poloviny dvacátého století. Stálo by za to uveřejnit i nesouhlasné hlasy („protihusovské“), které spisovatelku, známou z knihy Přítelkyně z domu smutku a Pán věže, inspirovaly, aby se pustila do více než pětiletého studia literatury z patnáctého století i století devatenáctého a dvacátého. Četla Husa česky i latinsky (s pomocí bratra Zvěřiny) a o Husovi.
Začne nové kolo rozpravy o české reformaci?
Eva Kantůrková, Jan Hus, Ideál 2008
ISBN: 978-80-86995-09-0, 484 stran