Pokus o zmapování Masaryka

Číslo

Všechny, kdo rádi čtou, a zvláště ty, kdo rádi čtou tlustospisy (534 stran!), upozorňuji na Průvodce životem a dílem T. G. Masaryka. Sepsal jej Jaroslav Opat a vydal Ústav T. G. Masaryka v roce 2003. Nedejte se odradit podtitulem Česká otázka včera a dnes. Nejde o učené pojednání ani o srovnávací studii problémů, které zde byly, jsou a budou. Jaroslav Opat vás v dramatické zkratce v jediné souborné knize provede životem Masarykovým, a tím i životem v české společnosti v letech 1850–1937.

Knihu rozdělil chronologicky do tří dílů. Před Velkou válkou. Ve válce. Tvůrce demokracie (tj. po válce – rozumí se po první světové válce, o níž hovoří jako o Velké válce). Demokrat humanista. Ne mesiáš! V knize neaspiruje na úplnost, vědomě vynechává, na mnoho událostí upozorňuje pouze v poznámkách a v odkazech na monografická zpracování, pokud je pokládá za adekvátní.

Sleduje v prvé řadě souvislost a spjatost (kontinuitu) Masarykova myšlení a života. Postupuje chronologicky, ale neváhá v jednotlivých kapitolách, věnovaných určitému problému (nebo událostem, které případně v předmluvě označil za „milníky“ Masarykova života) zopakovat Masarykovo dřívější zpracování daného problému nebo zvládnutí důležitých událostí. Tak se tu opakovaně setkáme s Masarykovou polemikou s Josefem Pekařem, Jaroslavem Gollem a dalšími při hledání pravdivého výkladu smyslu českých dějin. Jaroslav Opat cituje a rozebírá stanovisko Masarykovo i jeho stoupenců i jeho odpůrců a poctivě je hodnotí.

Cenné jsou obšírné citace z Masarykových projevů, které byly publikovány, ale byly by dnešnímu čtenáři těžko přístupné. Tak například Masarykův projev k legionářům v Kyjevě v roce 1917. Rozebral v něm rozdíl v boji, pokud jde o toho, kdo druhého napadá, a toho, kdo se brání. „Obrana je vždy nutná a mravně nutná. Obrana je něco jiného než agrese… Ten, kdo napadá, a ten, kdo se brání, jsou dva různí lidé… Já tvrdím, že jest nemravné nebránit se.“

Velkou pozornost věnuje Opat Masarykovu poselství, které přednesl už jako zvolený prezident na pražském Hradě 22. prosince 1918. Obšírnou citací čelí i dnešním nepřesným interpretacím a klade tak základ k zevrubnému líčení, kolik úsilí věnoval Masaryk od samotného začátku republiky tomu, aby na demokratickém základě vybudoval spravedlivý multinacionální stát. Tehdy bylo otevřenou otázkou, nakolik přijmou nově vzniklou republiku Češi a Slováci, z jejichž vůle republika vznikla, a nakolik se s ní ztotožní Maďaři a Němci, proti jejichž vůli vznikla.

Jaroslav Opat upozorňuje též na to, jak F. X. Šalda právem ocenil, že Masaryk už na samém začátku války rozpoznal „vlnu“ velkých dějin, a ve svém úsilí o dobytí samostatnosti se orientoval na dohodové mocnosti navzdory tomu, že doma sílila vlna rusofilství.

Jaroslav Opat demonstruje, s jakou rozhodností až neústupností Masaryk čelil německým secesionistům, tj. lidem, kteří před 28. říjnem 1918 přišli s plánem, aby území našeho pohraničí, v němž žil převážná část německé menšiny, se spojila s Rakouskem.

Neméně dramatický a pracný byl zápas s českými nacionalisty reprezentovanými Karlem Kramářem, dávným Masarykovým spolupracovníkem, a přítelem básníkem Viktorem Dykem. Kolik článků, rozborů a polemik v té věci Masaryk pod nejrůznějšími šiframi napsal! Neméně důležité jsou citace ze soukromých dopisů zúčastněných stran. A což teprve zápas s bolševickou levicí!

Síla vlivu Masarykovy osobnosti byla podle Jaroslava Opata vždy a v prvních letech republiky zvláště v tom, že obracel pozornost k palčivým problémům přítomnosti a usiloval o jejich pravdivé poznání a demokratické řešení. Naznačují to i názvy kapitol posledního údobí Masarykova života, které je tu, myslím, poprvé souborně zpracováno: Za demokracii multinacionální. Slovenské drama. Ne bolševismu. V další práci, v dalších sporech. Kramář kontra Beneš – a Masaryk. Proti Hitlerovi a hitlerismu. Za Evropu míru.

Při řešení přítomných problémů neztrácel ze zřetele dalekou budoucnost – ne náhodou mu přátelé z doby před koncem století říkali „prorok“. Prorocky nám zní i dnes Masarykova úvaha o Německu: „Až Německo opustí svou násilnickou filosofii nadčlověka, aspirující na krvavou nadvládu nad lidstvem, najde své místo jako rovný mezi rovnými“.

O život v harmonii a v míru – v Evropě a ve světě – mu vposledu šlo. Ne náhodou Jaroslav Opat uvedl jako motto své práce na prvním místě zkrácenou citaci z Masarykova dopisu příteli z roku 1881: „Kdo seznal svět tento a žal jeho, nevyhledává boje, nýbrž mír a pokoj.“ Častěji se Opat v průběhu svého líčení života a díla Masarykova k této myšlence vrací.

V první části závěrečné kapitoly nazvané „Demokrat humanista. Ne mesiáš!“ hodnotí význam Masarykem založené demokracie. V druhé části demonstruje, jak zápas o dědictví Masarykova díla vyvrcholil po jeho smrti. Řečeno Opatovou zkratkou: „Dramatičnost Masarykova života vyvrcholila po jeho smrti.“ Od Masarykovy smrti uplynulo šedesát sedm let. V té době tři generace prožily padesát let v podmínkách totality.

V závěru své práce Jaroslav Opat charakterizuje Masaryka jako realistu, který si vždy ukládal myšlenkovou kázeň, ačkoliv byl svým založením romantik. Připomíná jeho slova: „Musím se držet na uzdě!“ A také to, že politiku ve svém celku pojímal jako báseň. Směrodatná mu byla jeho vize, i když metoda, kterou ji prosazoval, byla rozumná a věcná, tj. realistická.

Dejte se Jaroslavem Opatem provést životem a dílem T. G. Masaryka! Mnoho nového se dovíte, mnohé se vám objeví v jasnějším světle a nečekaných souvislostech. Nakonec snad pochopíte, proč Jaroslav Opat svého Průvodce doplnil podtitulkem: Česká otázka včera i dnes. Vždyť o dnešek vposledu jde!

Jaroslav Opat, Průvodce životem a dílem T. G. Masaryka. Česká otázka včera a dnes. Vydal Ústav T. G. Masaryka, Praha 2003