Jaroslav Vítek

Kontrast, s nímž se jeví v krajině ozářené sluncem místo ve stínu, může být docela výrazný

Oběť je děj, který se objevil zřejmě mnohem dřív, než kam sahá lidská paměť.

Průvodní text nabádal: „Odpočiňte si, zamyslete se a najděte vnitřní klid v Kjótu známém jako ‚město tisíce svatyní‘.“

Tak na tohle se zeptali zrovna evangelického faráře.

Evangelium podle Matouše 9,18–26

V Ježíšově působení se od začátku ukazovalo, jak těch, kdo ho potřebují, je ustavičně příliš mnoho. Když s ním tam v Galileji chtěli hovořit a naslouchali mu, stalo se asi víckrát, že nestačil domluvit, protože už na něj naléhal další, nově přišlý prosebník. Ten na nic nečekal, měl jiné starosti než se ohlížet na řádný a klidný chod Ježíšových rozmluv. Naléhavost jeho záležitosti nesnesla sebemenší odklad.

Text kázání: List Římanům 8,31–39

Je-li Bůh s námi,

kdo proti nám?

On neušetřil vlastního Syna, ale za nás za všecky jej vydal.

Jak by nám spolu s ním nedaroval všecko?

Kdo vznese žalobu proti vyvoleným Božím?

Knížka o smyslu a významu paradoxu v Novém zákoně zůstala od prvního vydání (1932), jak už to s dobrými knihami bývá, známá ani ne tak „úzkému okruhu čtenářů“, jako spíše vskutku jednotlivcům. Svůj díl viny na tom nese mj. (církevnická) představa, že odborná studie v oblasti novozákonní vědy se má pokládat za cosi nevhodného pro čtenáře-neodborníka.

Patřívalo k dobrým zvyklostem kazatelského oslovení pro posluchače, že na konci kázání stálo ujištění: Bude vás obhajovat a střežit Boží pokoj (vysloveno obvykle podle listu Filipským 4,7). Pokládám za patřičné napsat totéž v závěru řady zamyšlení nad zprávami o povolání ke svobodě Božích synů.

novopečeného TV-kazatele

po televizním přenosu bohoslužeb z II. brněnského sboru ČCE 25. 12. 1993