K odkazu „statečnosti a morální integrity kardinála Josefa Berana“ se přihlásila mj. i Amnesty International v ČR. AI totiž vznikla v květnu 1961 ve Velké Británii, když právník Peter Benenson upozornil na zapomenuté politické vězně ve světě. Na titulní straně britských novin The Observer byl otištěn jeho článek „Zapomenutí vězni“, který informoval o situaci šesti lidí vězněných z důvodu svědomí v různých zemích světa. Jedním z této první šestice byl pražský arcibiskup Josef Beran, držený tehdy v Československu již dvanáctý rok v přísné internaci. Dalšími byli rumunský filosof Constantin Noica, bojovník proti rasové diskriminaci reverend Ashton Jones, maďarský kardinál József Mindszenty, nucený trávit od roku 1956 život na americkém velvyslanectví v Budapešti pro své protikomunistické postoje, řecký odborář a komunista Toni Ambatielos a angolský básník a lékař dr. Agostino Neto. Již v tomto výběru je patrná snaha o apolitičnost a univerzalitu. (podle FB stránky AI a studie Prokopa Tomka)
„Slávisti napsali, že Forman byl slávista, skauti, že byl skaut, ale nevím, jestli evangelíci vědí, že byl evangelík.“ (Štěpán Hájek na FB. V diskusi se dokonce objevilo i Formanovo konfirmační foto.)
„Kdo řeže bezbranné, uráží Ježíše Krista nekonečněkrát víc než jakékoli umělecké dílo,“ pravil jako poslední slovo M. C. Putna (Za Berana, za Frljiće, LN 24. 4.)