Hutně a chutně 3/1998

Číslo

„… jsme-li ochotni si přiznat, že vrchlabská brutální vražda padá i na nás, pak možná euforie minulého týdne dodá energii naší odvaze stát proti bujícímu rasismu, proti oné zákeřné přesile, a bránit proti ní naše spoluobčany stejně vášnivě, jako Bůh Hašek bránil naši svatyni během olympijského zápolení,“ napsal v ohlédnutí za „olympijským“ týdnem (v Čechách zarámovaným zmnoženým rasistickým násilím) Martin Fendrych v Respektu 10/98 v článku s podtitulem „Olympijská medaile je nás všech, rasová vražda nikoli“.

Podle LN z 23. 2. se v pražském pravoslavném kostele Cyrila a Metoděje v Resslově ulici, slavném to úkrytu atentátníků na Heydricha, konala bohoslužba na oslavu vítězství hokejového mužstva. „Včera se ukázalo, že ani duchovní nejsou ke sportu lhostejní. Shromáždění věřící zazpívali olympijským vítězům blahopřání Mnohá léta. Píseň byla odpovědí na prosebnou modlitbu děkana katedrály: Šťastný a pokojný život, zdraví, spasení a ve všem zdar uděl, Hospodine, našim hokejistům a všem obyvatelům ČR a zachovej je na mnohá léta.“

„V současné české krajině vzniká nový prvek. Vedle hradní zříceniny se nám tu objevuje kostelní ruina,“ říká památkář V. Honys v článku Do kostela na pivo (Nedělní LN 21. 2.). Článek referuje o alternativním využívání nevyužívaných kostelů.

V kostele u Salvátora, Salvátorská 1, připravuje speciální tým pod vedením Karla Srpa unikátní akci: tři dny a tři noci nonstop budou různí předčitatelé číst texty Lawrence Ferlinghettiho.

V příloze LN Orientace se rozběhla debata o místě a poslání církve ve společnosti. Odstartoval ji Josef Plocek 24. 1. článkem „Církve nejsou jen charita“, který místo církví uprostřed sekularizované společnosti vidí v jejich integrující funkci. Církve podle něj dodávají legitimitu právnímu řádu, slouží jako hlídač „veřejného svědomí“ a střeží mravní řád. Jelikož tak plní funkci, které moderní odcírkevnělý stát není schopen, nemají ani upouštět od svých „oprávněných nároků na restituce pod vlivem vychytralých výroků, že církve mají být chudé“. Jiří Schneider ve své odpovědi 7. 2. upozorňuje, že J. Plocek prezentuje pouze jeden typ (římskokatolického) přístupu a že věci jsou přece jen složitější. Připomíná, že v tradici politické filosofie nelze čerpat např. jen z Machiavelliho, ale třeba i z J. Locka. Mj. zdůrazňuje: „Křesťané by měli (spolu s jinými) stát na straně práva na svobodu svědomí. Nikoliv proto, aby si tuto doménu monopolizovali, ale proto, že je základním předpokladem jejich svobodného působení.“

Libštát se koná 29.–30. 3. v Heršpicích. Účast přislíbila PhDr Jana Nechutová.

Š. + T.