Číslo
Vítr se prohání Polabím a zem jako by ohobloval. Bodejť by ne, když jeden farář se roznemůže, druhý uteče a třetí? Na rodných lánech brouzdá pár starých babek a klábosí o tom, jak je dneska mládež nezbedná. Jakou si ji vychováš, takovou ji máš, hučí březinovské větry od pólu, ale co s tím? Co dělat, když nikdo nechce nic dělat? Co dělat, když vrchnost posílá vikáře na zkušenou tam, kde to nefunguje, co dělat s prázdnými farami a kostely, co dělat, když farář chce, aby sbor fungoval jako firma a sám nechce být manažer, není to koneckonců k zbláznění? A tak navrhuju, aby se zase sázely větrolamy jako před mnoha lety.
Marie Krejčová, Velký Osek