Díky, Dano!!!

Číslo

Vzpomínky na Danu Němcovou († 11. 4. 2023) připomínaly především její disidentství. Tento text se soustředí na její popřevratové angažmá.

Dnes jsem se probudila tady v Santiagu de Chile a první věc, kterou jsem udělala (jako každý den), bylo podívat se na e-maily. A měla jsem tam zprávu od mé velké kamarádky Evy Pleskotové, která mi psala, že nás dnes opustila Dana Němcová. Napsala: „Myslím, že máš štěstí, protože ses s ní mohla setkat a pracovat s ní.“

Skutečně jsem měla velké štěstí, že jsem se s Danou mohla setkat. Těm, kteří žijí v České republice, není třeba říkat, kdo Dana byla: známá disidentka, psycholožka, matka sedmi dětí a poslankyně v prvním demokratickém parlamentu v České republice.

Myslím, že Dana udělala pro demokracii a lidská práva v České republice mnoho. Velmi však obdivuji to, co udělala s další báječnou ženskou, Aničkou Grušovou: vytvořily Poradnu pro uprchlíky a sesterskou organizaci Centrum pro otázky migrace. Tyto dvě nevládní organizace dělaly hodně pro uprchlíky a přistěhovalce, kteří přišli do České republiky a potřebovali psychosociální a právní poradenství ohledně svého pobytu v České republice. Dana se svým laskavým pohledem dívala na každého člověka jako na jedinečného a poradila mu – důstojně, s láskou a péčí. Každý, kdo si s Danou přišel promluvit, odcházel z její kanceláře v klidné náladě, jako by se mu dostalo požehnání.

Měla jsem možnost pracovat po Danině boku. Když jsem se stala sociální pracovnicí v Poradně, sdílely jsme s ní a paní Grušovou jednu kancelář. To mi umožnilo naučit se od ní tolik věcí: od poradenství, přes právničinu, lidská práva, české novodobé dějiny… až po sprostá slova. Můj manžel Jan (Jařab) se divil, když jsem ve své špatné češtině používala drsnější výrazy, a ani nechtěl věřit, že to mám od Dany. Ale je to pravda: I Dana, která byla anděl, musela občas říct něco ostřejšího, aby vyjádřila svůj hněv nad nespravedlností, která se děla uprchlíkům, migrantům a vůbec cizincům v České republice. Nespravedlností, proti které bojovala a před níž se snažila je chránit. A bohužel se to stávalo často!

Nikdo nenapíše do novin, kolik toho Dana pro uprchlíky a přistěhovalce v České republice udělala. A tak musím napsat tento příspěvek, abych sobě i ostatním připomněla, že se díky jejímu zásahu změnilo mnoho životů. Její práci si bude pamatovat mnoho uprchlíků a přistěhovalců.

Jsou věci, o nichž málokdo ví, a přitom mají v české společnosti obrovský dopad: například její podíl na vyškolení řady sociálních pracovníků, právníků a psychologů, kteří pracovali v Poradně pro uprchlíky a v Centru pro otázky migrace. Generace těchto odborníků se u Dany učila jejím hodnotám a zvláštnímu způsobu zacházení s klientem. Jsem si jistá, že mnoho odborníků, kteří dnes odvádějí skvělou práci, ji považovalo za svou mentorku.

S Danou jsem prožila mnoho hezkých chvil. Od křtu mého syna Daniela až po houpání na jezerech v České republice. Vždycky si budu pamatovat, že když byli moji kolegové unavení a na pokraji vyhoření, přišla jsem za ní a řekla jí: Dano, potřebujeme pomoc!! Už to nezvládáme. Tak přišla k nám do kanceláře, povídala si s námi jako správná matka a nakonec řekne hloupý vtip o slonech, který se naučila od svých vnoučat. Její slova nám pomohla uvolnit se a vrátit se do práce.

Dano, jménem všech uprchlíků a přistěhovalců, kterým jsi pomohla, jménem všech profesionálů, které jsi učila, bych ti chtěl poděkovat. Navždy si tě budeme pamatovat jako někoho, kdo změnil náš život, kdo změnil tento svět. RIP, Dano.